Kračún nebo Dohviezdny večer. I tak říkají na Slovensku Štědrému dni
Slováci slaví Vánoce stejně jako my, ale protože jsou nábožensky více založení než Češi, prožívají Vánoce mnohem více jako křesťanský svátek. Vyvrcholením vánočních svátků je i na Slovensku Štědrý večer.
Na Slovensku má Štědrý den více názvů. Tak například někde se mu říká Kračún. Hodně starý je prý i název Dohviezdny večer.
My se podíváme do oblasti mezi Nitrou a Trnavou, abychom zjistili, co mají Slováci jinak.
Tak například zatímco v Čechách jíme na Štědrý večer rybí polévku, na Slovensku se jí kapustnica. To je obdoba naší zelňačky.
Nesmí chybět ani talíř s ručně pečenými oplatkami, které si hospodyňky ve vesnici připravují sami. Formu si mezi sebou často půjčují. Oplatky se potírají česnekem, medem a ořechy. To jsou všechno vánoční symboly zdraví, štěstí a hojnosti.
Na stole jsou také někdy opékance. To jsou bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta, které se jedí spařené a posypané mákem. Mimochdem, právě mák a rozsypané zrnka máku na ubruse znamenají hojnost a bohatství.
Zajímavostí je i to, že muži vesnice chodí po štědré večeři, ještě před půlnoční, od chalupy k chalupě a zpívají!
Do atmosféry slovenských vánoc jsme vás pozvali v pondělí 26. prosince 2016 krátce po 11. hodině.
Příjemný poslech vám přejí Jůlia Špalková a Eva Boudová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.