Konec války nebyl jen happyendem. Výstava Z totality do totality zobrazuje příběhy, z kterých mrazí
Také Královéhradecký kraj si ve dvacátém století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové vítáme ředitele Paměti národa východní Čechy Tomáše Hellera.
Paměť národa východní Čechy připravila putovní výstavu příběhů pamětníků Královéhradeckého kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami dvacátého století.
Ano, přesně tak. Výstava je putovní a představuje 8 pamětníků z celého kraje. Jsou to pamětníci klíčových událostí dvacátého století. A výstava má jednoduchou myšlenku. Připomíná 75 let od konce druhé světové války a nese v sobě jednoduché poselství. A to zní, že konec války nebyl pouze happyend. Lidé si prošli těžkými zkouškami. Nebyla to jen euforie a nadšení, ale skutečně se děly i věci, které nejsou zcela hezké. Mstili se Češi Čechům, osvoboditelé Čechům, osvoboditelé okupantům a tak dále. Ale i takové příběhy je nutné si připomínat, abychom poznali skutečnou realitu konce války.
Někdy bylo ohromné štěstí, když člověk přežil druhou světovou válku. Zní to banálně, ale stačilo málo a vše mohlo dopadnout jinak.
Tomáš Heller, ředitel Paměti národa východní Čechy
Kde je možné výstavu v Hradci Králové spatřit?
Výstava je venkovní a nyní se nachází na náměstí 28. října. Je to vedle krásného funkcionalistického kostela poblíž hlavního nádraží. Tam ji zájemci mohou vidět. Na výstavních panelech se divák seznámí s pamětníky. Jeden grafický panel, jeden pamětník. Další pointou této výstavy je to, že se představí v několika městech. A v každém tom městě si lidé najdou svého místního pamětníka. V Hradci Králové to je například paní Hana Kleinerová.
Čtěte také
Výstava bude na náměstí 28. října v Hradci Králové až do 24. září. Pak se přesune do Dvora Králové nad Labem a tam zase bude tváří výstavy jiný pamětník. Vy jste zmínil Hanu Kleinerovou. Ona byla jedním z Wintonových dětí. Můžete připomenout její příběh?
Je to v podstatě příběh jako z učebnice toho, jak se snažili židovští rodiče zachránit své děti, aby neupadly do oné mašinérie, která se chystala. Paní Kleinerová byla posazena na úplně poslední vlak, který mířil do Anglie, a to jí zachránilo život. A v Anglii žije i nyní. Její příběh ukazuje, že to bylo někdy i ohromné štěstí, když člověk přežil druhou světovou válku. Zní to banálně, ale stačilo málo. Ona byla na jednom z posledních míst na seznamu. A další vlak už neodjel. Když si člověk čte na výstavě Paměti národa její příběh, který je tam velice zevrubně popsán, tak z toho mrazí. Uvědomíte si, že stačilo málo a mohlo to dopadnout úplně jinak.
Výstava tedy putuje po městech Královéhradeckého kraje. Budou se moci i další zájemci někde seznámit s příběhy všech těch pamětníků?
Zcela jistě, protože Paměť národa je tady od toho, aby seznamovala širokou veřejnost s pamětníky klíčových událostí. Tedy nejen na webu Paměť národa.cz, kde už nyní je možné setkat se po vyhledání se všemi pamětníky, ale také v magazínu Paměti národa, kde pravidelně publikujeme články podle toho, jak se výstava posouvá. Tam se setkáte skutečně s velkým příběhem, kde je podrobně rozepsáno, co onen pamětník zažil. Stejně tak jsme domluveni s Deníkem, že publikují i oni článek vždy o pamětníkovi z konkrétního města. Naší snahou je, aby každý mohl ony pamětníky poznat důkladně a mohl se vcítit do jejich života.
Pamětníky dvacátého století si musíme připomínat nejen proto, abychom k nim projevili úctu, ale abychom si zosobnili dějiny.
Tomáš Heller, ředitel Paměti národa východní Čechy
Vy jste kurátorem výstavy Z totality do totality. Jaké poselství ta výstava nese?
Je zapotřebí si připomínat pamětníky dvacátého století nejen proto, abychom k nim projevili úctu, ale abychom si zosobnili dějiny. Samotná historie je poměrně dost neosobní, když si člověk přečte v učebnici, co se kdy stalo. To vás ani nemusí moc zasáhnout. Ale pokud se podíváte na výstavu, kde je úplně evidentní, co ten konkrétní člověk musel prožít a jaké okolnosti k tomu vedly, tak potom teprve člověk může skutečně poznat dějiny.
Výstava Z totality do totality tedy poputuje z Hradce Králové koncem září do Dvora Králové nad Labem. V jakých dalších městech se ještě představí?
Potom to bude například Trutnov a další města. Já bych rád posluchače motivoval, když výstava dorazí i do jejich města, tak bych je rád odkázal na web Post Bellum.cz, kde najdou celý harmonogram putování výstavy. A jsou tam i podrobné informace o samotné výstavě.
Čtěte také
Výstava Z totality do totality ale není jedinou vaší akcí v Hradci Králové. V sobotu 12. září dopoledne můžeme příznivce myšlenky Paměti národa pozvat na hradeckou Biřičku, kde se bude běhat.
Tam se poběží proto, abychom nemuseli znovu utíkat. Poběžíme proto, abychom si připomněli válečné veterány a politické vězně. A poběžíme i z toho důvodu, aby Paměť národa mohla natáčet například příběhy dvacátého století pro Český rozhlas. Aby mohla zaznamenat co největší počet pamětníků, kteří dosud žijí. Takže startovné nebo spíše řekněme dar, bude putovat právě na natáčení pamětníků. Podle mě to je velká motivace, protože my díky poznáme osudy lidí, na které by byla škoda zapomenout.
Start a cíl běhu bude na pláži na Biřičce, což je příjemné. Pro koho je běh určen, kdo může přijít?
Opravdu je to určeno pro všechny, protože na tom běhu, je to třetí ročník v Hradci Králové a pátý celkově, se potkají všechny generace. Někdo to vezme během, máme tam trasy vhodné pro sportovce nebo pro lidi, kteří se chtějí vyhecovat. Ale jsou tam i trasy pro běžce, kteří běhají jednou za rok. Skvělou motivací je, když si člověk vzpomene na pamětníka, který musel utíkat přes hranice, za sebou měl psy a střílelo se za ním. Tak si řeknete, už sice nemůžu, ale poběžím dál, protože někteří si také nevybírali. To je poselství našeho běhu. Koná se dopoledne. V 8:00 otevíráme brány a končíme kolem 12 hodiny. V 8:30 začíná prezence, potom máme rodinný běh a následuje běh na 5 a 10 km.
Vy také chystáte pro děti a mladé lidi divadelní kroužky Paměti národa v Hradci Králové. To je novinka, která má fungovat od konce září?
Je to úplná novinka, protože tento projekt bude prvé fungovat i ve východních Čechách, tedy v Hradci Králové i v Pardubicích. Mám velkou radost, že je o to zájem. My se snažíme v našich projektech propojovat generace. A tento kroužek je pro všechny mladé lidi od 11 třeba do 16 let, kteří si najdou pamětníka a jeho příběh zpracují s našimi zkušenými lektory. Připraví si scénář, dramaturgii a následně udělají představení. My tomu říkáme dokumentární divadlo. Když se na představení přijdou lidé podívat, je to vždy velký zážitek pro všechny. Více informací najdete na webu Divadlo.Paměť národa.cz.
Děkuji za návštěvu řediteli Paměti národa východní Čechy Tomáši Hellerovi. Krásný den.
Krásný den a děkuji za pozvání.
Související
-
Nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě má teď studio i v Hradci Králové
Projekt Paměť národa - Post Bellum shromažďuje příběhy lidí, kterým život nějak ovlivnily různé hostorické události. Paměť národa buduje a spravuje organizace Post Bellum.
-
Náchodští studenti si sáhnou na dějiny z blízka. Natočí pro Post Bellum pamětnické zpovědi
Dva týmy dobrovolníků z náchodské Obchodní akademie se pustily do audiovizuálního mapování pamětnických zpovědí pro organizaci Post Bellum.
-
Žáci mapují životní osudy pamětníků na Broumovsku v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Dokumentární filmy z cyklu Příběhy našich sousedů v těchto dnech zpracovávají žákovské týmy po celé republice. Mezi nimi jsou i mladí dokumentaristé z Broumova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
