Nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě má teď studio i v Hradci Králové
Projekt Paměť národa - Post Bellum shromažďuje příběhy lidí, kterým život nějak ovlivnily různé hostorické události. Paměť národa buduje a spravuje organizace Post Bellum, ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a také s Českým rozhlasem. U prvního hradeckého natáčení nechyběla reportérka Lucie Peterková.
Jako první svůj příběh v hradeckém studiu vypověděla chartistka a disidentka Jarmila Stibicová. „Jsme poprvé ve studiu Paměti národa v Hradci Králové. A máme zde na rozhovor paní Jarmilu Stibicovou. Já bych vás na úvod poprosil, abyste nám řekla celé své jméno. Jmenuji se Jarmila Stibicová, narozená ..."
Tak začalo úplně první natáčení pro databázi Paměť národa v hradeckém studiu. Michal Šmíd z Ústavu pro studium totalitních režimů za kamerou a před ní pak disidentka, chartistka a politická aktivistka Jarmila Stibicová.
I její příběh se stane součástí unikátního archivu vzpomínek lidí, kterým minulé století nějak zamíchalo s osudem: „Já myslím, že je to velmi důležité. Jednak nedostatek informací vede k špatnému rozhodování. Čili je to pro lidi velmi důležité. Aby se seznamovali s tím, jak to bylo."
A dodává, že zvukový i obrazový záznam může ještě zvýraznit obsah příběhu. I proto se připojila k projektu Paměť národa a podělila se o své vzpomínky.
Na druhé straně, za kamerou, kromě Michala Šmída sedí také osm dobrovolníků, kteří po zaškolení budou sbírat a zpracovávat materiál.
Čtěte takéPaměť národa
Jednou z nich je knihovnice Martina Opršálová - Dašková: „Já osobně mám ve svém příbuzenstvu několik lidí, kteří byli v době komunismu nějakým způsobem perzekvováni a trpěli. Už jen z tohoto důvodu si myslím, že organizace Post Bellum a Paměť národa obzvlášť, je velice důležitá."
Všichni budoucí dokumentaristé nejprve vyplnili test týkající se české válečné i komunistické historie, pak se seznámili s pravidly samotného natáčení a potom už se rozběhla kamera i diktafon.
Ředitel východočeské pobočky Paměť národa Tomáš Heller je rád, že dobrovolníci mají o spolupráci zájem: „Je úplně úžasné, kolik lidí se nám na tuto pozici už v krátkosti po otevření pobočky přihlásilo. V současné době máme víc jak 10 dokumentaristů z celých východních Čech. A další dokumentaristy budeme hledat. Jsou to lidé, kteří tvoří to nejpevnější jádro naší organizace a našeho snažení. Protože to jsou přesně ti, kteří zprostředkovávají a vyhledávají pamětníky a vedou s nimi rozhovory."
Královéhradecká pobočka Paměti národa - Post Bellum tak stále shání nejen pamětníky, ale také dokumentaristy. A do budoucna si hodně slibuje od spolupráce s vysokoškolskými stážisty.
Související
-
Děti se učí novinařinu a oživují vzpomínky broumovských pamětníků. Projekt Příběhy našich sousedů
V úterý 20. března 2018 se od 16 hodin v sále Dřevník broumovského kláštera uskuteční slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů.
-
Hradec Králové má novou pamětní lípu v centru města. Připomíná 25 let samostatnosti České republiky
Hradec Králové má přímo v centru města nově vysaznou lípu. Od úterního odpoledne stojí na trávníku u křižovatky nedaleko Vrbenského a Gayerových kasáren.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.