Nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě má teď studio i v Hradci Králové

25. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucie Peterková a Jarmila Stibicová ve studiu Paměť národa organizace Post Bellum v Hradci Králové

Projekt Paměť národa - Post Bellum shromažďuje příběhy lidí, kterým život nějak ovlivnily různé hostorické události. Paměť národa buduje a spravuje organizace Post Bellum, ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a také s Českým rozhlasem. U prvního hradeckého natáčení nechyběla reportérka Lucie Peterková.

Jako první svůj příběh v hradeckém studiu vypověděla chartistka a disidentka Jarmila Stibicová. „Jsme poprvé ve studiu Paměti národa v Hradci Králové. A máme zde na rozhovor paní Jarmilu Stibicovou. Já bych vás na úvod poprosil, abyste nám řekla celé své jméno. Jmenuji se Jarmila Stibicová, narozená ..."

Tak začalo úplně první natáčení pro databázi Paměť národa v hradeckém studiu. Michal Šmíd z Ústavu pro studium totalitních režimů za kamerou a před ní pak disidentka, chartistka a politická aktivistka Jarmila Stibicová.

I její příběh se stane součástí unikátního archivu vzpomínek lidí, kterým minulé století nějak zamíchalo s osudem: „Já myslím, že je to velmi důležité. Jednak nedostatek informací vede k špatnému rozhodování. Čili je to pro lidi velmi důležité. Aby se seznamovali s tím, jak to bylo."

Ve studiu Paměť národa organizace Post Bellum v Hradci Králové

A dodává, že zvukový i obrazový záznam může ještě zvýraznit obsah příběhu. I proto se připojila k projektu Paměť národa a podělila se o své vzpomínky.

Na druhé straně, za kamerou, kromě Michala Šmída sedí také osm dobrovolníků, kteří po zaškolení budou sbírat a zpracovávat materiál.

Čtěte takéPaměť národa

Jednou z nich je knihovnice Martina Opršálová - Dašková: „Já osobně mám ve svém příbuzenstvu několik lidí, kteří byli v době komunismu nějakým způsobem perzekvováni a trpěli. Už jen z tohoto důvodu si myslím, že organizace Post Bellum a Paměť národa obzvlášť, je velice důležitá."

Všichni budoucí dokumentaristé nejprve vyplnili test týkající se české válečné i komunistické historie, pak se seznámili s pravidly samotného natáčení a potom už se rozběhla kamera i diktafon.

Ředitel východočeské pobočky Paměť národa Tomáš Heller je rád, že dobrovolníci mají o spolupráci zájem: „Je úplně úžasné, kolik lidí se nám na tuto pozici už v krátkosti po otevření pobočky přihlásilo. V současné době máme víc jak 10 dokumentaristů z celých východních Čech. A další dokumentaristy budeme hledat. Jsou to lidé, kteří tvoří to nejpevnější jádro naší organizace a našeho snažení. Protože to jsou přesně ti, kteří zprostředkovávají a vyhledávají pamětníky a vedou s nimi rozhovory."

Královéhradecká pobočka Paměti národa - Post Bellum tak stále shání nejen pamětníky, ale také dokumentaristy. A do budoucna si hodně slibuje od spolupráce s vysokoškolskými stážisty.

autoři: Milan Baják , luc
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.