Kdy a kde se můžeme nakazit plísněmi? Slunce a vzduch zamezují jejich růstu

26. duben 2018

Dermatoložka MUDr. jarmila Čelakovská hostem naší radioporadny. Téma: plísně a alargické kožní projevy.

„Plísně jsou vláknité houby, které se velmi často nacházejí v našem prostředí. K té nákaze může dojít jednak od domácích zvířat, z půdy, ale i z člověka na člověka. Měli bychom rozlišovat jednak typické viditelné, manifestní, kožní projevy, s těmi nás pacienti navštěvují v ordinacích, protože ty plísně velmi rády žijí na kůži a živí se rohovinou. Typické kožní projevy jsou zarudnutí, šupení v ložiscích, popřípadě ve kštici, velmi časté je postižení nehtových plotének," říká dermatoložka MUDr. Jarmila Čelakovská.

A doplňuje: „Plísně produkují velké množství alergenů - spor a i když nevidíme projevy na kůži, můžeme trpět alergiemi na plísně, můžeme mít obtíže charakteru rýmy, slzení očí nebo dechové problémy. V kožní ordinaci se setkáváme nejčastěji s plísněmi viditelnými na kůži."

MUDr. Jarmila Čelakovská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Výskyt plísní může souviset s prostředím, ve kterém žijeme. Domácí zvířata mohou získat nejčastěji plísně ze zemědělské půdy. Projeví se to tak, že pes nebo kočka mají zarudlá, šupící se ložiska a děti se právě stykem s tímto zvířetem často nakazí a také to rychle přenášejí do kolektivu.

Koho plísně trápí nejčastěji?
Pacienty, kteří trpí jinými chorobami, jenž oslabují náš imunitní systém. Lidé, kteří dlouhodobě užívají kortikoidní terapii, protinádorovou terapii, lidé kteří trpí cévními chorobami a každopádně malé děti a starší lidé, kteří trpí cukrovkou.

Plísní v bytech se dobré se zbavit

U všech těchto lidí je větší riziko, že získají kožní plíseň. Nejčastěji ji mohou získat od domácích zvířat, ale také ji mohou často získat na koupalištích, v bazénech, v tělocvičnách nebo v soláriích.

„Slunce a vzduch ale na náš organismus působí příznivě a zamezuje růstu plísní. Naopak vlhé, uzavřené a teplé prostředí podporuje růst plísní. Proto i u mladých lidí, kteří netrpí chorobami, které jsme zmínili, při pobytu v uzavřené obuvi, při turistice, sportu, může dojít ke vzniku kvasinkových plísní, popřípadě jiných druhů plísní v oblasti nehtů, mezi prsty. Říkáme tomu atletická noha," vysvětluje MUDr. Jarmila Čelakovská.

MUDr. Jarmila Čelakovská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Blankou Malou

„Vlhko a zápářka je také prostředí, kde se velmi dobře daří kvasinkám. Vídáme to typycky u obézních lidí, pod prsy a pod břichem. Ale není to jen problém dospělých lidí, setkáváme se s tím i u malých dětí, kde je kůže citlivější v záhybech, tedy především u kojenců. Chce to vzduch, větrat, zamezit zapářce a teplu," dodává MUDr. Jarmila Čelakovská.

Paty jsou velmi často problémem nejen seniorů. Je to místo na kůži, kde jsou výrazné nánosy rohoviny, kůže nám tam začíná praskat a plísně se v prasklinách často usazují. Chce to promazávat, koupit si v lékárně léčebné přípravky s kyselinou salicylovou. Velmi dobře rozpouští rohovinu a i tím můžeme zabránit vzniku plísňových infekcí.

autoři: Milan Baják , Blanka Malá
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.