JENOM PAPÍR?! Převratný vynález, který Číňané staletí tajili před světem
Pokud by byla vyhlášena nějaká soutěž třeba o deset NEJ vynálezů lidstva, pravděpodobně by se na předním místě umístil papír. Ano. Taková obyčejná věc. Je všude kolem nás, je to věc naší denní potřeby a spotřeby. Zvykli jsme si na něj jako na něco, co tu vždycky bylo a bude.
Ale papír byl opravdu převratným vynálezem, který Číňané tajili přes šest set let. A sám o sobě je také velmi vděčným materiálem výtvarným. To je právě teď moc hezky vidět v Novém Městě nad Metují v Městské Galerii Zázvorka, kde je nová výstava výtvarnice Ireny Štyrandové nazvaná JENOM PAPÍR?!
Redaktorka Romana Pacáková měla to potěšení být u toho, když autorka nejrůznější artefakty vyrobené z ručního papíru ve výstavním prostoru Zázvorky instalovala.
Výstavu výtvarnice Ireny Štyrandové - Jenom Papír...?! v novoměstské galerii Zázvorka můžete vidět do 10. března.
Autorka se papíru jako výtvarnému materiálu a technologii jeho výroby věnuje desítky let.
Je předsedkyní a zakladatelkou Občanské sdružení Dílna ručního papíru. Založila ho v roce 2003 spolu s dalšími nadšenci, výtvarníky a technology s cílem předat celoživotní profesní i zájmové zkušenosti s tradiční výrobou ručního papíru. Sdružení sídlí v starobylé věži hradebního opevnění města Litoměřice. Zde byla na základě studia historických pramenů a návštěv existujících manufaktur ve Střední Evropě a v Čechách vybudována dílna na výrobu ručního papíru.
Ing. Irena Štyrandová je také učitelkou odborných předmětů na Vyšší odborné škole obalové techniky a střední škole ve Štětí. Ručním papírem se zabývá od 80. let a od roku 1996 vystavuje obrazy, artefakty a tapiserie z papíru samostatně i na společných výstavách v ČR.
Chcete-li o papíru vědět víc, čtěte dál
Papír je užitečný, přátelský, ekologický a krásný materiál, který provází lidstvo již 2000 let. Vynález papíru pochází z Číny z 2. století našeho letopočtu a je připsán ministru orby císařského dvora panu Cchaj Lunovi. Za počátek výroby je udáván rok 105 našeho letopočtu. Údajně použil vláken lýka a kůry morušovníků, bambusových výhonků, rýžové slámy a konopí, které dlouhým máčením rozložil a pak rozmělnil. Kaše zředěná vodou se čerpala formou, která byla tvořena rámem s jemnou rohoží. Získané listy se vylisovaly a sušily. Hotový papír se potom ještě klížil. Princip této výroby zůstal dodnes nezměněn.
Velký vynález netušeného významu nezůstal světu utajen navždy, přes opatření a úzkostlivou péči Číňanů. Pochopitelně, spolu s Koreou se o něm dověděli nejprve Japonci, ovšem snad na počátku 7. století.
Rovněž tak západní sousedé Číny, Arabové, užívali papír již od 8.století a jejich prostřednictvím se s jeho výrobou seznámili i Evropané. Arabové této doby vynikali učeností, zvláště v přírodních a exaktních vědách. Jejich kultura a vzdělanost pronikly do křesťanského Středomoří a západní Evropy. Na půdě ovládané Araby, v jižním Španělsku, počali vyrábět papír v 11.století v Jativě, pozdějším San Felipe. Odtud pak se umění papíru šířilo rychle do Francie, Itálie a Německa.
V českých zemích je papír spojován s panováním Karla IV. a se založením University Karlovy. Historicky doložena je papírna na Zbraslavi v roce 1499. "Bílému řemeslu", jak se papírnictví nazývalo, se na našem území dařilo, vždyť v 16. století pracovalo již 30 papíren. Vzrůst se nezastavuje ani v pozdější době a plynule přechází v 19.století na strojní výrobu, která definitivně nahradí řemeslo.
A jak se to dělalo?
Rostlinná vlákna, používaná jako základní materiál v Číně, byla ve středověkých papírnách nahrazena starými hadry. Rozřezané hadry se třídily, vyčistily, na hromadě polily vodou a nechaly několik týdnů zahnívat, aby se uvolnila jednotlivá vlákna. Pak se hadry ručně roztloukaly. Vzniklá jemná kaše se v kádích ředila vodou a dále se ručně nabírala formou, která se skládala ze snímacího dřevěného rámu a z drátěného síta různých rozměrů.
Načerpaný arch se po odklopení rámu sejmul na plstěnec. Střídavě se pokládal list papíru a list plsti až do určité výše. Potom se část vody z papíru odstranila lisováním na vřetenovém lisu. Po vylisování se jednotlivé volně zavěšené archy papíru pomalu sušily na vzduchu. Suché archy se máčely do živočišného klihu, vylisovaly a znovu sušily. Hladily se kamenem nebo železným kladivem. Znakem každé papírny byla průsvitka.
Související
-
Novoměstská věž Zázvorka nemá jméno po zázvoru. Stála u zrodu...
Hradební věž Zázvorka s galerií se nachází v budově Na Zadomí č.p.1210. Dům býval městskou šatlavou pro provinilce s mírnějšími tresty, navazuje na válcovou věž Zá...
-
Novému Městu nad Metují se říká Český Betlém. Betlémy řezbáře Zdeňka Farského v něm doslova žijí
Nejen, že historická část města při pohledu od Slavoňova skutečně jako český betlém vypadá, ale teď v čase Vánoc město betlémy doslova žije.
-
Pojeďte na výlet do Nového Města nad Metují!
Konkrétně do zámecké zahrady, která se pyšní svými terasami, ale hlavně zastřešenou lávkou významného architekta Dušana Jurkoviče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
