Hradební korzo města Náchoda. Zbytky opevnění se můžete projít a skončit na zámku u medvědů

Největší zbytek hradebního okruhu v ulici Hradební
Největší zbytek hradebního okruhu v ulici Hradební

Díky své poloze hrál Náchod vždy významnou roli coby hraniční město, vstup do země a důležitý bod na mezinárodní obchodní stezce. Poloha města na hranicích vyžadovala jasnou a čitelnou strukturu. Tu města ve středověku získávala díky ochraně svého jádra hradbami. I Náchod měl svůj hradební okruh. Dnes už z něj mnoho nezbývá, ale zajímavých otázek a historických souvislostí nabízí pořád dost. 

Redaktorka Romana Pacáková si náchodské hradební korzo prošla s architektem Jakubem Kopeckým. Vycházku začali u kostela sv. Vavřince na Masarykově náměstí.

Náchod od středověku určoval hranice, byl vstupní branou z Polska do Čech. Hradební okruh začíná a končí na zámku, dole chránil historické jádro města. Hradební systém vznikl někdy ve 14.-15. století. Městské opevnění navazovalo na fortifikaci náchodského hradu, pozdějšího zámku. Vybudováno bylo patrně v době, kdy město držel Jan Lucemburský před rokem 1325 nebo v následujícím období za Hynka z Dubé.

Jak se historikové domnívají, hradbám předcházela palisádová dřevěná opevnění. V rohu Masarykova náměstí mezi hotelem U města Prahy a restaurací U Lípy nedávno vznikla nová relaxační městská zóna, součástí architektonického řešení tohoto parčíku je i řada gabionů, která má zviditelnit zbytky původního hradebního systému.

Pohled do náchodského Masarykova náměstí na kostel sv. Vavřince

Gabionové stěny odkazují na původní průběh městského opevnění, v tomto místě měla městská hradba tři bašty. Několik desítek metrů původního hradebního zdiva se zachovalo mezi budovou Základní umělecké školy a Hotelem u Města Prahy. Tam je dobře viditelný i půlkruhový zbytek jedné z bašt. Celý hradební systém jich měl přibližně dvacet. Bašty měly pomáhat chránit vnější líc hradeb.

V Náchodě jsou ale bašty mělčí, než bývalo k těmto účelům obvyklé, takže asi spíše působily jako statické prvky na zpevnění hradebního systému. Otázkou zůstává, zda náchodské hradby původně byly pochozí, zda se po nich dalo město obejít. Historikové se domnívají, že horní část hradeb byla pravděpodobně tak úzká, že se po ní chodit nedalo. V případě nutné potřeby obrany města bylo zevnitř přistavováno dřevěné lešení, po kterém se chodilo.

Místo, kde stávala krajská tzv. Hradecká brána

Několik desítek metrů odsud je další zajímavé místo v Tyršově ulici vedoucí do Masarykova náměstí. Dnes už je tam jen dům čp.243, který byl součástí krajské tzv. Hradecké brány. Byla hlavní městskou bránou, postavena současně s městským opevněním ve 14. století. V 2. pol. 16. století byl na věž umístěn městský hlásný. Brána byla snad hranolovou věží, mírně přestupující před hradby. Měla jedno nebo dvě patra s valeně klenutým průjezdem. Po obou stranách měla vrata, na vnitřní straně patrně i mříž. Před branou bylo předbraní, údajně s menší věží. Pro špatný stav byla roku 1827 stržena. Málokdo si všimne, že vysoko ve štítě domu je vyobrazení krajské brány a letopočet 1786.

Město Náchod podpořilo čtvrt miliónem korun rekonstrukci bývalé židovské obřadní síně

Oprava bývalé židovské obřadní síně v Náchodě

Městské zastupitelstvo v Náchodě schválilo na svém jednání poskytnutí dotace ve výši 250 000 korun, jejímž příjemcem je Židovská obec Praha. Tato dotace z náchodské městské pokladny je určena k zajištění financování projektové dokumentace na opravu bývalé židovské obřadní síně u areálu starého židovského hřbitova v Náchodě. 

Náchodské hradby měly ještě bránu na druhé straně města, v dnešním prostoru pěší zóny Kamenice, to byla brána Horská nebo také Kladská, která otevírala a uzavírala město směrem do Polska. Stávala na severovýchodní straně města, na místě dnešních domů čp. 83 a 920. Před branou byl kamenný most, postavený v pol. 16. stol. V jejím posledním patře byla zřízena roubená světnička pro hlásného. Brána přestupovala před linii hradební zdi a její průjezd byl chráněn padací mříží, byla také stržena roku 1827.

Největší pozůstatek původního opevnění Náchoda stojí v ulici Hradební. Část zdiva vysoká asi pět až šest metrů a zbytek kruhové bašty zakončené cimbuřím. Tady je vidět, jak hradby asi vypadaly a jak se vyvíjely, například právě cimbuří bylo přistavěno později. V tomto místě je také patrné, že k hradebnímu zdivu byla přistavěna směrem do města chalupa, která hradbu využívala jako jednu svou stěnu, což bylo podél hradebního okruhu běžné, především ve starém židovském městě. To bylo v 60.letech minulého století sanováno včetně synagogy , nezbylo z něj, bohužel, vůbec nic.

Nedaleko odtud je také známá ulice Parkány. Co to slovo vlastně znamená?

Hradební systém měst byl obvykle koncipován jako třídílný - hradby samotné, hradní příkop a parkány - tedy území mezi hradbami a příkopem, široké zhruba 5-10 metrů. Toto území sloužilo k podpoře obrany města, bývaly tam další dřevěné palisády, a také ke statickému zajištění hradeb.

Zajímavostí náchodských hradeb je, že nemají kopané základy

Pravděpodobně stavebníci jen položili na zem kameny a na ně pak vystavěli hradební zdivo. Proto má systém tolik bašt, které podporují hradby, aby nespadly.
Ošidili tedy středověcí předkové dnešních Náchoďanů stavbu obranného systému svého města?

Znak města Náchoda

Historikové soudí, že to spíš asi bylo jistou stavitelskou neznalostí. Podobný systém opevnění má třeba i Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Trutnov nebo Chrudim. Takže je možné, že tehdejší stavbaři „opisovali" v okolních městech.

Koryto stávající řeky Metuje také tehdy procházelo městem jinudy. Meandrovalo téměř až k hradbám města. Velká část terénu tedy mohla být podmáčená a bylo těžké tak velkou stavbu zakládat. Okolní terén je ale oproti původnímu hodně upraven, dnes je asi o metr až metr a půl výše než v době, kdy se hradby stavěly. Je možné, že se začaly na některých místech vyklánět a tak byly dodatečně zasypány z obou stran, aby se stabilizovaly, což částečně nahradilo chybějící základy.

Kdo hradby stavěl?

Pevnostní systém města, to byla na svou dobu obrovská stavba. Hradby stavěli nejspíše městští řemeslníci, kteří byli placeni z tehdejšího náchodského hradu a ti vedli skupiny najatých lidí, kteří na stavbě pracovali. O tom ale nejsou žádné záznamy. Ale z pozdějších několika přestaveb a úprav hradebního okruhu už se dochovaly informace o tom, co se kde dělalo a kolik to stálo.

Největší zbytek hradebního okruhu v ulici Hradební

Hradby byly například původně nižší, takže se zvyšovaly a přistavovaly. V zámeckém kopci až po náměstí byly hradby vysoké zhruba dva a půl až čtyři metry, a zpevňovaly je jen dvě bašty. V jedné, která stojí dodnes ve východní části opevnění, byla hladomorna a Bílá věž na druhé straně se nedochovala.

Hradební okruh se původně dal uvnitř města celý obejít po takzvané Hradební ulici. Ta v Náchodě sice zůstala, ale v plné délce už dávno průchodná není, protože v její středové části byly vystavěny bytové domy. Tím se Náchod liší od některých jiných českých měst, která mívaly „hradební ulici" obvykle v místě, kde původně byly parkány, nebo v místě hradebních příkopů, které byly později zasypány.

Hradební korzo města Náchoda

Ještě v 1. polovině 19. století byly hradby zachované téměř v celém rozsahu. Poslední velký úsek hradeb byl zbořen r. 1980. Od r. 1958 patří zachované fragmenty hradeb mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nejzachovanější úsek hradeb se zachoval v oblasti zámeckého kopce. V oblasti města šla hradba kolem bývalé Židovské ulice po linii dnešních panelových staveb a odtud k zachované půlkruhové baště v parčíku v ul. Hradební za domem čp. 161. Hradba v oblasti města byla zbořena v 80. letech 20. století. V Krámské ulici se ve dvoře domu čp. 727 dochoval nepatrný fragment zdi v původní výšce.

Hradební korzo města Náchoda, lépe řečeno jeho zbytky, si můžete také obejít a začít a skončit třeba na náchodském zámku u medvědů. Místo, kde dnes žijí známí zámečtí medvědi Ludvík a Dáša, je také součástí původního městského opevnění.

Spustit audio

Související