Festival Jinčí čin v Jičíně a planetární únava. Diskutovalo se o vodě, jídle, zvířatech i klimatu

Do zvláštního a působivého prostředí bývalého zahradnictví za Čeřovkou v Jičíně přijeli nejen renomovaní odborníci a odbornice z celé republiky, ale také místní, kteří svou prací a odhodláním napomáhají udržitelnosti života na zemi a jsou tak inspirací pro ostatní.

8 fotografií

Do svébytného zdivočelého prostředí přerostlých okrasných stromů a náletů vstoupili i regionální umělci, jejichž díla uspořádala do „šňůrkové stezky" Jitka Králová mladší.

Tvořilo se, diskutovalo, ožívaly staré hračky

Odborný program doplnila výtvarná dílna pro malé i velké, v níž pod dohledem Heleny Švermové ze statku Ledkov vznikaly věnečky a další přízdoby z místních přírodních zdrojů. Součástí odpoledne, které na chvíli doprovodily i hromy, blesky a přeprška, bylo divadelní představení Hodina modrých slonů studia Damúza o smutných i veselých osudech hraček, se kterými si už nikdo nehraje. Program zakončil akustický koncert hudebnice Marjari.

Redaktorka Vlaďka Wildová vstoupila do festivalového dění právě ve chvíli, kdy se návštěvníci svěřovali s tím, co jim nejvíc chutná:

Festival přirozeně usiluje o co největší udržitelnost: chybělo tedy jednorázové nádobí, zdroj elektřiny, pohoštění bylo veganské a tradiční blešák dopřával nový život starým věcem.

Jídlo jako vztah. Prostor pro sdílení zkušeností

„Dědečkovy brambory jsou stejně nejlepší, těší mě, když je spolu vykopáváme ze země. Společné snídaně nebo večeře s rodinou, to je pro mě důležité… Tátovy ovocné kompoty… Co může být lepšího než vlastnoručně vypěstovaná zelenina nebo bylinky? Mám rád všechny druhy ovoce, ale nejradši to, co si sklidím sám. Když vařím, tak mě těší, že něco můžu utrnout na zahradě pro zlepšení chuti - třeba majoránku. A pak si pochutnávat s blízkými…"

8 fotografií

Odborníci, ale i návštěvníci Jinčího činu se ostatním svěřili s tím, co pěstují, na čem si nejvíc pochutnají a bez koho si nedokáží chutné zastavení představit. První tematický blok představení lokálních aktivit měl název Jak pěstujeme a co jíme s přednáškou Šárky Krčílkové, která propojuje zemědělce a spotřebitele. Rozvíjí KPZkoALICI, českou národní síť komunitou podporovaného zemědělství a prostor pro sdílení zkušeností.

Čtěte také

Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě

Práci na Statku Ledkov na Kopidlensku, kde pěstují a vážou květiny, starají se o biosad a několik včelstev, představila Helena Švermová. Vystřídala Tomáše Fraňka z Permafarmy Jagava, který žije na rodovém statku ve Veselicích a hospodaří v souladu s přírodou soběstačným a permakulturním způsobem.

Ochranu přírody a krajiny podporuje komunita ZAzemí z Turnova. Podle její zástupkyně Anny Hudské zapojují veřejnost mj. prostřednictvím komunitní zahrady a chovu slepic. Vysazují stromy a celé sady v krajině a domácnostem pomáhají s kompostováním.

Jak pečujeme o své okolí: zvířata, vodu, klima

Ve druhé části programu Jinčího činu se účastníci od festivalového hosta Jakuba Klvana dozvěděli o neziskové organizaci Život bez krutosti na statku v Třebihošti. Jejím hlavním cílem je zachraňovat zvířecí životy prostřednictvím malého ráje v Podkrkonoší. Provozuje azyl nejen pro hospodářská zvířata, k nimž nebyl osud přívětivý. Momentálně na statku trvale žije více než 120 zvířat.

Čtěte také

Dvě Heleny rozvíjejí s pokorou na květinové a ovocné farmě Statku Ledkov velkou radost druhým i sobě

Tereza Vohryzková pracuje jako koordinátorka projektu Společně proti suchu spolku Živá voda. Tématem její přednášky na jičínském festivalu bylo hospodaření s vodou v době klimatické krize, motivace lidí v tom, jak prospět unavené planetě.

Valerie Vítů představila Univerzity za klima, mladé hnutí, které vzniklo na jaře roku 2019 v reakci na vlnu středoškolských stávek za klima Fridays For Future. Hnutí sdružuje studenstvo, členy a členky akademické obce a další pracovníky, kterým není lhostejná budoucnost planety.

Jakub Ježek, předseda Jilemnického lidskoprávního spolku Mnoho světů Jilemnice přijel na Jinčí čin s optimistickou odpovědí na otázku, zda stačí postavit v lese několik hrázek, aby se vyschlý mokřad znovu probral k životu. Projekt pomáhá okolnímu porostu a přírodě vydržet častější a delší sucha, přívalové deště zase umí vsáknout, a tak zabránit povodním.

8 fotografií

Kolektiv převážně mladých lidí z Jilemnice se už víc než deset let zabývá environmentální tématikou, sbírkami, lidskoprávní edukací nebo zkvalitňováním občanského života.

Letošní letní část festivalu ovlivnilo nevšední prostředí bývalé zahradnické kolonie na okraji Jičína, ale hlavně program, který k unavené planetě připravili jičínští pořadatelé Jinčího činu s odborníky, výtvarníky, farmáři, statkáři a divadelníky.