Dvě Heleny rozvíjejí s pokorou na květinové a ovocné farmě Statku Ledkov velkou radost druhým i sobě

Společně s Helenou Chalupkovou tu teď pěstují hlavně květiny, z nichž od jara do pozdního podzimu vytvářejí pozoruhodné kytice, věnce a sezónní dekorace. S citem, vkusem a s respektem k přírodě.

„Shodou šťastných okolností jsme se v obci Ledkov dostali k opatrovnictví šesti a půl hektaru půdy a snažíme se to nezkazit. Velkou část jsme osázeli stromy, ale zbylo i na květiny a bydlení pro včelky. Dlouho jsem se věnovala vytváření zahrad, až jsem se s pokorou vrátila na našem poli k letničkám, co často vypadají jako luční kvítí,“ usmívá se Helena Švermová a společně s Helenou Chalupkovou připravuje letošní květinovou sadbu.

Obě už dobře vědí, jak doladí letošní jarní i velikonoční atmosféru. Věnují se výhradně kytkám a ovoci. V sadu teď na prořezání a vytvarování stromů pracuje Vladimír.

Hely se umí sladit s přírodou

Heleny na Statku Ledkov u Kopidlna respektují rytmus přirozeného chodu věcí: tulipány a pivoňky u nich zájemci seženou na jaře, jiřiny k podzimu. Teď už zelení pryskyřníky, které narašily a usazují do fóliovníku. Později je přesunou ven, aby krásně nakvetly.

Čtěte také

Ve školních sklenících v Kopidlně už je jaro. Klíčí semínka, kvetou pryskyřníky, macešky i primule

V předjaří vytvářejí i takzvané klacíkové věnce a kytice, které zdobí jehnědy, proutí, buxus, vyfouklá křepelčí vajíčka, ale i zajíček z kynutého těsta. Hely umí využít toho, co příroda poskytuje a lidová tradice doplňuje.

Na svět se tu ze semínek klubou hledíky, slaměnky, statice. „My všechno zpracujeme, až po sušící závěr v případě suchých květin. Do vazeb využíváme i plevel.“

Ze země se klubou plnokvěté narcisy, z trávy v okolí záhonů sněženky a bledule. Jehnědy, zmatené teplotními výkyvy, přímo vybízejí k aranžování.

Rybník „nebesák" signalizuje stav vody

Při kontrole stavu vody v Holínském (nebeském) rybníku, který přímo sousedí s farmou a nemá žádný pravidelný přísun vody, vypadá Helena Švermová spokojeně.

„Tady u rybníka máme speciální pomůcku, takzvaný naskakovací kámen, když bychom si chtěli zaplavat a bylo dost vody. Vypadá to, že nám teď k němu chybí jen asi 40 centimetrů, takže paráda. Vloni to ale bylo smutné, protože v nejhlubším místě v rybníku bylo v létě nejvýš 40 centimetrů vody. Čápi se tu procházeli a lovili rybky. Letos to ale vypadá nadějně.“

Heleny, které se občas jen tak pro radost ozdobí věncem z lučních květú, trav i plevelů nebo polaskají s kyticí, do jara vzkazují: „Buďte venku! Čichejte, poslouchejte, vnímejte. A až budeme mít kytky, tak se s nimi potěšte.“