Ekolog Jiří Malík: Situace je alarmující. I kdyby pršelo jak dříve, kvůli oteplování budeme vysychat
Ochránce přírody, ekolog, horolezec a předseda spolku Živá voda, který se specializuje na ochranu vodního režimu krajiny, Jiří Malík, hovoří v naší radioporadně na téma: jak udržet vodu v krajině.
Jaká je aktuální situace s vodou v české krajině. Opět hrozí sucho? Přitom by si člověk řekl, že v posledních dnech docela napršelo.
Situace je vážná, až alarmující, řekl bych. Protože v dubnu jsme měli letní teploty, byl první letošní tropický den, každým rokem se dosahují rekordy teplotní. To znamená, že i kdyby pršelo jako v minulosti, tedy průměrné srážky, tak nám to nebude stačit a krajina bude vysychat.
A je tam několik důvodů, proč. První, že za posledních 20 let se zvýšil odpar o neuvěřitelných 50 procent. Tedy, abychom udrželi vodní komfort, na který jsme bývali zvyklí, tak by muselo pršet de facto dvakrát tolik. A to se nestane.
Abychom udrželi vodní komfort, na který jsme bývali zvyklí, tak by muselo pršet de facto dvakrát tolik. A to se nestane.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda
Dokonce panují obavy, protože klimatická změna narušila polární cirkulaci, že se bude propisovat sucho z roku na rok. Ta situace se vyvíjela v letech 2014 až 2019 a v roce 2018 jsme měli největší sucho za 100 let. Protože bylo 34 procent srážek pod normálem. A v roce 2019 jsme pak měli největší sucho za 500 let. Srážky stále zůstávaly pod normálem.
Čtěte také
Tato situace se propisuje dál, teď to bylo trošku milosrdné k našemu středoevropskému regionu, že trochu více pršelo, ale nestačí to. A to zase z mnoha důvodů. Nejen kvůli odparu, ale protože naše zemědělská půda není v dobré kondici a je málo porézní. Tudíž nepřijímá dostatek vody. To je jeden zásadní problém.
A druhým zásadním problémem je nedostatek sněhu. Respektive, když už sníh napadne, tak hned roztaje. Konkrétně u nás na Broumovsku během listopadu, prosince a ledna několikrát napadl sníh, ale celkem se asi tři dny dalo lyžovat. A to je prostě směšné. Co se týče sněhové pokrývky, pětkrát za sebou roztála a do toho ještě pršelo, místo sněžení.
Kdybychom to trošku přehnali, tak jsme měli během dvou měsíců pětkrát zimu a pětkrát jaro. A voda z krajiny odtekla.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda
Déšť pak jde obrovsky rychle pryč z krajiny a zejména také kvůli vysokým teplotám nám odteče už uprostřed zimy. Kdybychom to trošku přehnali, tak jsme měli během dvou měsíců pětkrát zimu a pětkrát jaro.
Čtěte také
A můžeme to doložit i tím, že jsme vytvořili ve Zdoňově v rámci modelu Živá krajina, což je první celonárodní pilotní území, takovou údolnici, jak odstavit, využít vodu z melioračních systémů a dostat ji na povrch, přes pět takových poldrů a tůní. A ty se skutečně naplnily poměrně velmi záhy.
Protože v té době odtávalo, takže jsme měli asi za 55 hodin krásných zhruba 17 000 kubíků vody v tom novém mokřadu a v těch tůních. Vypadalo to moc pěkně. Ovšem, jak jsme předpokládali, tak ty tůně vyschly. Mysleli jsme si, že k tomu dojde, že to ale bude tak brzy, to jsme opravdu byli šokováni. Takže se samozřejmě otepluje. A to znamená, že bude sucho.
Nejdůležitější, co můžeme a musíme udělat, je zlepšit zemědělství a skladbu zemědělské krajiny. A napravit lesní hospodaření.
Jiří Malík, ochránce přírody a předseda spolku Živá voda
Jisté je, že pokud neuděláme nic, tak se to bude všechno prohlubovat a pokud nepřestaneme produkovat obrovské množství skleníkových plynů, jak se nám to daří dosud, tak se ta situace bude neustále zhoršovat. A vidíme to opravdu už letošní rok, kdy jsme se dokonce skokem dostali někam, kde byl výhled na rok 2050 nebo 2080. Takže ta situace opravdu vážná.
Čtěte také
Ocitli jsme se ale na naprosto neznámém poli, tedy každá rada, co s tím dělat, je dobrá. Důležité jsou dva kroky. Ten první je, že musíme snížit co nejvíce skleníkové plyny na celé planetě, aby se tolik neoteplovalo, nebo alespoň ne tak rychle. A druhá věc, že musíme adaptovat krajinu jako celek na ony zvýšené teploty, na ty extrémy, co se týče srážek.
Protože takové ty mírné, zahradní deště většinou už nebudou, budou více přicházet extrémní a přívalový srážky. A ty spadnou a zase samozřejmě rychle odtečou. Takže zásadní věc, co musíme udělat ohledně oné adaptace, že se na plochách v celém státě, potažmo v celé Evropské unii, musíme zadržovat vodu celoplošně.
Zahrádky, dobře, to je ale pouze několik procent celého našeho území. To situaci nevyřeší, ale maličko to může pomoci. Nejdůležitější, co můžeme a musíme udělat, je zlepšit zemědělství a skladbu zemědělské krajiny. A potom samozřejmě co nejvíce napravit lesní hospodaření.
Celou radioporadnu s ekologem Jiřím Malíkem, ochráncem přírody a předsedou spolku Živá voda, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Hradec chce do projektů na zadržení vody v krajině v následujících letech investovat až 60 milionů
Navýšení výsadby nové zeleně, oprava jezírek, parků nebo vybudování nádrží na dešťovou vodu v okolí bytových domů. To všechno jsou plány královéhradecké radnice.
-
Voda je součástí našich životů. Jak dobře ji ale známe?
Voda, základ života. Odborníkům to není třeba opakovat, ale i laická veřejnost už začíná tušit. V Česku je nedostatek vody.
-
Ptačí park Josefovské louky získal díky hlasům veřejnosti Cenu sympatie Adapterra Awards
Ptačí park, zelená fabrika, čistírna na střeše, chytré centrum a proměna Zálúčí. Nejlepší klima nápady mají ceny prvního ročníku celorepublikové soutěže Adapterra Awards.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.