Dva grafici, jedna kniha a Wrr. Medvěd, který se rozhodl vzít svůj osud do vlastních tlapek

21. září 2017
Jaromír Štejnar a Michal Široký, autoři nové pohádkové knihy Medvěd Wrr - po přečtení zavřít!

Znáte ten pocit, kdy se začtete do knihy a její příběh vás zcela pohltí? Tak přesně tohle se stalo i medvědovi Wrr. A to doslova! V otlučené krabici od bot se dostane do zdánlivě opuštěné továrny, ve které vznikají knihy. Ano, všechny ty knihy, kterých máte doma plné police nebo knihovny. Když se do jedné z nich začte, je jí doslova vtažen do děje a stává se součástí příběhu.

Wrr narazí na pirátskou bandu v čele s protřelým kapitánem Crabsonem. Ten se plaví napříč knihami, v jejichž příbězích hledá ukryté součástky z rozbitého stroje na výrobu knih. Jeho cíl je jediný - získat nad vynálezem moc a podmanit si tak celý knižní svět! Podaří se medvědovi Wrr překazit jeho velkolepý plán?

Malý medvěd Wrr je krásná postavička, která se zrodila v hlavách dvou šikovných ilustrátorů z Hradce Králové Jaromíra Štejnara a Michala Širokého. Moc gratulujeme ke knize, která je na světě. Mám ji tady na stole, křtiny už má za sebou?
Křtiny byly teď v pondělí a byla to taková tečka za tím celý naším snažením.


Krásná tečka. Na začátku byl možná velký sen a na konci krásná tečka, tedy kniha.
Přesně tak. My jsme na začátku ani netušili, jakých rozměrů to nabude. A sami jsme překvapeni, jaký to mělo úspěch a jak se to lidem líbí.

Kniha se jmenuje Medvěd Wrr - po přečtení zavřít! To se mi moc líbí.
To je důležité.

Je pro děti, ale nejen pro ně. Je i pro dospěláky. Medvěda Wrr ale znám už rok a knížka je až teď. Proč?
Tak ono to bylo tak, že medvěd Wrr byl dlouhou dobu takový náš vedlejší projekt. My si s tím hráli po večerech a po volných víkendech. Takže nám trvalo celkem čtyři roky, než ta knížka celkově vznikla. Ale prezentovali jsme to už lidem, protože jsme chtěli mít nějakou zpětnou vazbu, abychom věděli, jestli se to lidem líbí.

Takže na sociálních sítích. Na webu, na Facebooku a na Instagramu.
Přesně tak.

Jaromír Štejnar a Michal Široký, autoři nové pohádkové knihy Medvěd Wrr - po přečtení zavřít!

Takže kolik mu je medvědovi let?
No. To je otázka. Teď když měl křtiny, tak se narodil v pondělí, takže vlastně začíná, už mu jsou dva dny. Jinak ta postavička vznikla před sedmi lety. Takže už vlastně chodí do školy.

Vy jste tu postavičku nejdřív uvedli na trička, říkám to správně?
On vlastně původně vystupoval v logu naší firmy. Potom jsme zjistili, že se ta postavička líbí víc než ty naše produkty, které děláme. Tak jsme si řekli, že vymyslíme kolem toho příběh.

Vy jste oba teda nejen ilustrátoři, ale také designéři. Máte svoji firmu a děláte potisky na trička?
Přesně tak. Tam se zrodil ten nápad na medvěda. Tam vznikl.

Kdo ho nakreslil, kdo je autorem té postavičky?
My všechno s Michalem rozdělujeme půl na půl. Já jsem vymyslel ten hořejšek, ale nevěděl jsem si už dál s tím rady. Jak to bude pokračovat dolů. Michal pak udělal bříško a nožičky. A medvěd byl kompletní.

No, kompletní. Nemá pusu, jak tak na něj koukám.
Nemá, ta mu neslušela nikdy. Takže proto ji nemá.

Medvěd Wrr

Jaký vlastně je v té knížce? Je to spíš filuta a chytrolín, anebo je naopak třeba takový trošičku hloupý?
My jsme jej vždycky chtěli definovat jako takového trošku rebela. Ale zároveň je to hodně nešika. Takže rebel nešika. Má něco z nás obou. Rebel je po Mírovi, nešika po mně. Je prostě Hradečák jako my.

Knížka je situovaná do Hradce Králové, do těch krásných kulis. Proč Hradec? To je možná jednoduchá odpověď, když jste z Hradce.
My jsme nejdřív přemýšleli, kam ten příběh zasadíme. Já jsem chtěl starý Londýn, protože se mi líbily ty kulisy. Ale pak Michal říkal, že když jsme Hradečáci, tak tady máme ještě hezčí kulisy než v Londýně. A šli jsme kolem bývalého obilného sila, jak je nad viaduktem u nádraží. A tam jsme se do toho strašně zamilovali, do té budovy. Několikrát jsme tam před tím stáli a přemýšleli jsme, jak se tam ten vůbec příběh odvíjí. A to nás vlastně nastartovalo ten příběh dodělat.

To je důležité, protože tam se vlastně celý ten příběh knížky odehrává. Je jako taková stará továrna na knihy.
Přesně, ano. Aspoň tak jsme si to představovali my.

Jaromír Štejnar a Michal Široký, autoři nové pohádkové knihy Medvěd Wrr - po přečtení zavřít!

A o čem knížka je? Jestli můžeme trošku naznačit a nalákat.
Určitě. Tak medvěd Wrr se vlastně nedopatřením dostane právě do této továrny a najde tam starý stroj na výrobu knih. A zažije tam spoustu dobrodružství.

A nebude na to asi sám. Má k sobě nějaké parťáky?
No, má spíš antiparťáky, kteří jsou proti němu. On je na ně sám.

Knížka je krásná, nádherně ilustrovaná. Ale dospěláci už se také prý ptají, jak to dál bude.
Ti se ptají možná víc než děti.

Má už medvěd Wrr také nějakou svoo písničku?
Má, takovou krátkou, nezpívanou tedy zatím, ale má takový malý slogan. Také trošku skládáme. Je to taková krátká písnička prostě.

Jak jste se vy dva dali vlastně dohromady?
To bylo na střední škole. Tam jsme se potkali, protože jsme měli stejné zájmy. A od té doby jsme se nerozdělili.

A už tam jste si tedy kreslili pod lavicí místo matematiky?
Jo, občas nám to i zabavili. Takové komiksy, co jsme si posílali.

A co s tím e-shopem, s tím designem? Protože vy jste velmi úspěšní s vašimi designy, dostali jste již i několik cen. Tak se pochlubte, nebuďte zbytečně skromní.
To bylo vlastně na začátku vysoké školy. Říkali jsme si, co budeme dělat dál potom, do práce se nám moc nechtělo. Spíš jsme si chtěli vytvořit něco vlastního. A tak jsme si založili vlastní obchod s tričky a začli jsme dělat designy. A ještě předtím jsme s tím vyrazili do světa a vyhráli jsme několik soutěží i v Americe, v Německu, ve Francii, ve Španělsku. Díky tomu nám trošku vzrostlo sebevědomí. Řekli jsme si, že asi v nás něco přeci jen bude. Ale potom jsme nechtěli být omezeni jen tím designem na tričko. Protože tam je ten prostor dost omezený. Chtěli jsme vytvořit i nějaký příběh kolem toho našeho obrázku. A tak vznikla potom knížka.

Jaromír Štejnar a Michal Široký, autoři nové pohádkové knihy Medvěd Wrr - po přečtení zavřít!

Když se zase vrátíme k té knížce, to jste ji tedy dělali po večerech, po práci?
Přesně tak. Většinou ano. Aspoň to tak začínalo. Později se z toho stala už hlavní náplň dne. Ale ze začátku to bylo tak, že jsme na tom dělali třeba týden a potom na to nebyl měsíc čas. takže, takže ...

Asi jste také hodně gumovali, předělávali. Viděl jsem video, kde byly nejdřív jednoduché náčrty a potom se z toho postupně stal až skoro filmový design, jako nějaká animovaná pohádka. Je to hodně propracované, ty obrázky.
My jsme se o to právě snažili. Nejdřív jsme chtěli, aby ta knížka byla rychle hotová, tak jsme chtěli jenom frkat obrysy a vybarvit to, žádné stínování. Ale pak jsme si říkali, že by to byla hrozná škoda. Protože děti jsou zvyklé na herní designy. Mají tablety a mobily. A tak jsme si říkali, aby je ta knížka vůbec zaujala, měli bychom se nějakým způsobem k té grafice přiblížit. Hodně jsme to pilovali a na tom designu jsme si opravdu dávali záležet. Je to práce. Chtěli jsme ukázat, že ta hezká grafika a design, mohou být nejen v těch hrách, ale i v knížce. Že knížky jsou pořád cool.

Knížka je o knížkách. Protože ten medvěd si v té továrně na staré knížky čte a vlastně je vtažen do toho příběhu.
Tak, my jsme chtěli ukázat dětem kouzlo těch klasických knih. Aby se ztotožnily s hlavním hrdinou a zjistily, že i ta knížka jim může dát nějaký hezký zážitek.

Já jsem si vzpomněl na Nekončený příběh. Protože i tam to tu hlavní postavu vtáhlo do toho příběhu.
No, já jsem popravdě Nekonečný příběh nikdy neviděl. Takže to je celkem asi náhoda. Ale lidé to s tím dost spojují. Ale jen když se jim o tom povídá. Když si to pak přečtou, tak to spojení tam jakoby mizí. Jen když říkáme tu myšlenku, tak na tohle často narážíme.

V pondělí byly tedy v městské knihovně v Hradci Králové křtiny, tak co vám říkali čtenáři?
Já si myslím, že děti tedy byly úplně nadšené. I víc možná, než jsem čekal. Lítaly tam a kdekoliv byl medvěd Wrr, ať už to byl právě třeba plyšák nebo ta knížka. Všichni z toho byli strašně nadšení, hráli tam i ty hry, co jsme pro ně připravili. A bylo pěkné to vidět, protože my jsme přes tu práci nikdy neměli úplně možnost to vidět v reálu, až teď. Tak jsme vlastně dostali takto od nich takovou odměnu.

Ještě mě napadlo, jestli třeba neuvažujete o filmu? Protože medvědovi by to určitě na filmovém plátně taky slušelo?
No, kdysi se o to zajímala japonská televize, ale oni říkali, že je moc černý a ustoupili od toho. Jenže oni nepoznali, že on je převlíkatelný. Takže od toho jsme ustoupili. A teď o tom nějak ještě neuvažujeme. Je to zatím čerstvé, zatím se staráme jen o tu knížku.

Číňani by také mohli mít zájem. Pak byste ho spojili s pandou, jako to udělali krtkovi.
To jsme právě nechtěli.

Tak přejeme medvědovi Wrr na cestě za čtenáři hodně štěstí. A těšíme se možná na jeho další pokračování. Ve vašich hlavách se už minimálně také nějaké rodí, ne?
Ano. V našich hlavách určitě, ale rukám se ještě nechce, jsou pořád unavené.

Jaromír Štejnar a Michal Široký, autoři nové pohádkové knihy Medvěd Wrr - po přečtení zavřít! Proč zavřít?
Aby neutekl.