Dovedete si představit českou polévku nebo omáčku bez majoránky?
Majoránka původně zdomácněla ve Středomoří, pěstovali ji už staří Peršané. Znali ji také Egypťané, Řekové a Římané a v době křižáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy.
V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky a silné afrodisiakum, proto se používala hlavně při přípravě mastí a tinktur. Při svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se tam uchoval dodnes.
Majoránka se dnes nejčastěji pěstuje v Egyptě a jižní Evropě. Sklizené rostliny se suší a poté se strojově oddělují lístky od stonků. Známé jsou dva druhy sušení. Při prvním se používá teplý vzduch, je to jednodušší, rychlejší a levnější. Druhý způsob využívá sušení mrazem, kdy se rostliny hluboko zmrazí a suchým vzduchem zbaví rostliny vlhkosti. V majoránce tak zůstane víc aromatických látek.
Věděli byste, proč se sušená majoránka před přidáním do jídla promne mezi prsty nebo v dlani?
a) aby se „nežmolkovala“
b) aby se lépe rozvinula vůně
Tentokrát soutěžíme o roční předplatné kulinárního časopisu Gurmet, kde najdete spoustu sezónních receptů i příběhů o jídle. Stačí správně odpovědět a pak být ve středu všech textových zpráv se správnou odpovědí. Nevyhrává tak nejrychlejší odpověď, ale to prostřední.
Pokud si tedy myslíte, že se majoránka mne mezi prsty proto, aby se v jídle nežmolkovala, napište SMS ve tvaru POCHOUTKY A, jestli si myslíte, že je to proto, aby se lépe rozvinula její vůně, pište textovku ve tvaru POCHOUTKY B a odesílejte i se svým jménem a adresou na číslo 907 77 04. Čas je až do úterní půlnoci (18. února).
Výherce oznámíme v příštích Pochoutkách 23. února po 10. hodině ve vysílání Českého rozhlasu.
