Dobrošovská pevnost, jedno z největších zimovišť netopýrů, projde rekonstrukcí. Potrvá tři roky

Revitalizace pevnosti Dobrošov - vizualizace
Revitalizace pevnosti Dobrošov - vizualizace

Osudová osmičková výročí v Čechách zahájila před 400 lety v roce 1618 krvavá třicetiletá válka. Co vše na Náchodsku odehrálo během oněch osmičkových výročí? Jen za 20. století jsou to roky 1918, 1938 a 1968.

Naším hostem je Richard Švanda, správce pevnosti Dobrošov, který má pro nás nejenom odtud spoustu novinek. Dobrošovská pevnost se bude opravovat, projde dlouhou tříletou rekonstrukcí. Nejste teď bez práce?
Tak, vypadá to sice, že bez práce jsem, ale není to tak docela pravda. Já jsem zaměstnancem Regionálního muzea v Náchodě, takže byť je teď dobrošovská pevnost zavřená, tak máme dost práce nejen s přípravou akce k té rekonstrukci, ale zároveň se připravujeme i na výročí osmiček v tomhle roce.

Už se začalo s tou opravou? Někde jsem četl, že snad do dubna je ještě možné se tam k vám na objednání podívat.
Zatím jsme to nechávali do dubna s tím, že teď už by se mělo koncem měsíce uzavírat veškeré řízení týkající se papírování. Pak by se měla vypsat soutěž na nějakého dodavatele, který nám to tam půjde přestavět. A snad už začátkem května by se mělo začít stavět. Ale do dubna se ještě můžete objednat a podívat se na Dobrošov.

Richard Švanda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V čem je ta dobrošovská pevnost jiná teď v zimě oproti klasické letní sezóně? Tam je asi stálá teplota, ne?
Je tam stálá teplota 6 stupňů. Pokud venku mrzne, tak opravdu v uvozovkách se člověk trošku ohřeje. A může se zdát, že tam člověk prochází těmi tunely jako v létě, ale teď tam máme takovou zajímavost a tou je zimoviště netopýrů.

Dobrošovská pevnost je snad jedním z největších zimovišť netopýrů u nás.
Určitě. A jedním z nejvýznamnějších. Chodí nám tam pracovníci z CHKO Orlické hory a Krkonošského národního parku. Letos tam byli začátkem ledna a už máme výsledky. Máme tam letos 702 netopýrů a je jich 9 druhů.

Netopýr je pozoruhodné zvíře

Díky netopýrům se také muselo přemýšlet nad tou rekonstrukcí. Aby nebyli rušeni. Proto se to protáhne na 3 roky?
Přesně tak. Původně se uvažovalo, že by to trvalo zhruba 2 roky, ale vzhledem k tomu, že netopýři nám nalétávají začátkem října a pevnost opouštějí v polovině dubna, tak v tuhle dobu se prostě práce v podzemí provádět nesmějí.

Kdybychom krátce připomenuli historii dobrošovské pevnosti. Já jsem to přirovnával k francouzské Maginotově linii. A vy jste řekl, že tenkrát naši českoslovenští inženýři přišli s mnoha technickými novinkami.
Je to přesně tak. V tom roce 1934, kdy se začalo zvažovat, jestli se ty pevnosti u nás budou stavět, nebo ne, tak jsme samozřejmě hledali nějaký vzor a ten byl v té francouzské Maginotově linii. Ale přece jenom ta Francie měla několik takových nefunkčních prvků v tom opevnění, které naši inženýři nechtěli praktikovat. Takže se přišlo s několika vylepšeními. A v roce 1935 se definitivně rozhodlo, že se bude stavět. Na podzim v 1935 se začalo stavět u Ostravy a pak veškerá výstavba těch velkých bunkrů šla od Ostravy směrem na západ, směrem na Náchod a Krkonoše.

Pevnost Dobrošov nedaleko Náchoda

Takže obrovská linie na severní hranici. Co se tenkrát stihlo? Protože na Dobrošově se stavělo jen asi rok.
Je to tak. A vše se nestihlo. Ať už ta pevnost byla velká, nebo malá, každopádně pokud měla podzemí, tak se dávala lhůta na dokončení celé stavby 2 roky. A u nás se začalo stavět v září 1937, mělo se skončit v září 1939, ale všichni víme, že už v září 1938 byla podepsaná Mnichovská dohoda. Tím se veškerá stavba zastavila. Takže se dá říci, že pevnost Dobrošov je hotová jen z poloviny.

Co stihnete za ty 3 roky rekonstrukce a oprav? Chcete některé místnosti uvést do toho stavu, jaký tam nikdy nebyl, tedy do stavu dokončení?
Je to přesně tak. Když se o tom bavíme s návštěvníky, tak oni řeknou, tady se to stavělo rok a vy to budete 3 roky opravovat. Ale je to skutečně tak, nebudeme mít asi nikdy ty finanční prostředky na to, aby se to dokončilo celé, tak jak se to plánovalo. Ale v rámci rekonstrukce by v podzemí pod tím hlavním dělostřeleckým bunkrem Zelený měly být 3 sály uzavřené, měly by se vysoušet a měla by tam vzniknout expozice, jak by vypadaly třeba muniční sklady, jak by vypadaly ubikace vojáků, ošetřovna a podobně.

Pojďte se podívat do nepřístupného podzemí pevnosti Dobrošov

Budeme tam mít také nový výtah. Ten byl také v těch původních plánech, nebo to je vymoženost dnešní doby?
Ten tam původně být měl, ale pouze pro dopravu munice. A teď, protože ta šachta je tam hotová, tak se zvažovalo, jestli tam výtah dát, nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli, že ano, protože by to bylo atraktivní pro návštěvníky, kteří nemohou chodit po schodech. Mohli by se do toho podzemí podívat.

Co ta nepřístupná místa? Vy jste dokonce natočili film o těch nepřístupných a tajemných zákoutích. Ty chodby se také budou nějakým způsobem opravovat, abychom se tam mohli po těch 3 letech přijít podívat?
Tady vás zklamu. Na to už peníze určitě nebudou. Navíc to podzemí je po geologické stránce poměrně nestabilní. Tam by se to muselo opravdu hodně zpevňovat. Ale můžu vás uspokojit tím, že pod pěchotním srubem Jeřáb, kde máme unikátní malby, tak je část podzemí vybetonovaná. Tam se teď nechodí. Ale po té rekonstrukci tam bude 200 metrů podzemních chodeb zpřístupněno.

Pevnost Dobrošov nedaleko Náchoda

Řekněte mi, ta láska a zapálení pro historii, ta u vás byla od dětství?
Co si pamatuji, tak určitě. Já jsem nejprve začal s těmi bunkry. To jsme měli hned za barákem. Vždy jsme vyšli a byly tam trosky malinkých řopíků. A pak jsme chodili i na Dobrošov, člověka to táhlo, je to opravdu monumentální stavba. A pak jsem začal celou druhou světovou válkou a nakonec se to rozšířilo na celé období dějin 20. století.

Vy letos také budete v muzeu připomínat slavné osmičky v našich dějinách. Čím začnete? Takovým hlavním momentem, který to bude všechno zastřešovat, bude výstava.
Přesně tak. V pátek 23. února budeme dělat vernisáž výstavy Osudové osmičky ve 20. století v historii Náchoda a okolí. Naplánovali jsme to na toto datum, protože to je 2 dny před výročím 25. února roku 1948, Vítězného února. Ne že bychom chtěli tohle období nějakým způsobem propagovat, ale spíš nám šlo o to, že nesmíme tohle historické období opomíjet. A tímhle Vítězným únorem začíná ten cyklus osmiček v tomto roce. Ale nebude to jediná část etap dějin 20 století, kterou na té výstavě budem prezentovat. Chceme se zaměřit i na ty další osudové osmičky. To znamená, že budeme prezentovat rok 1918, 1938 a samozřejmě srpen roku 1968.

Osudové osmičky 20. století v Náchodě

Ale nebude tam jen ta politika, ale hlavně život v těchto osudových letech přímo u vás na Náchodsku. Jak to bude vypadat? Oblečení budete vystavovat, dokumenty, co všechno uvidíme?
My jsme to nechtěli vzít jen na ty politické dějiny, ale chtěli bychom ukázat, co ten člověk v tom daném roce nebo v daném období prožíval. Pokud se ti lidé srotili na náměstí 28. října roku 1918, tak chceme ukázat, co měli na sobě, co tam měli třeba v rukou, čím ti lidé také platili. Jsou to takové momenty, které se dnes třeba zapomínají. Opravdu to chceme ukázat ze všech úhlů stran. Jak lidé prožívali to významné dějinné období.

Kde přesně to bude v Náchodě k vidění?
Výstava bude otevřená v budově stálé expozice na Masarykově náměstí, je to budova číslo popisné 18. Náchoďáci to budou znát. Když přijdete na náměstí, tak je to jediná budova, která má velký nápis Muzeum.

Richard Švanda spolu s Jakubem Schmidtem ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ale ještě předtím budou dvě historická zastavení přímo s vámi, jedno v Hronově a druhé v Náchodě.
V úterý 30. ledna budeme pokračovat přednáškou, kterou jsme připravili ve spolupráci s městem Hronov. První předníška proběhla už 12. prosince a přiblížila historické období vzniku protektorátu na Hronovsku. Ale vzhledem k tomu, že přišlo hodně návštěvníků, tak jsme stihli pouze léta 1939 až 1943. A teď bychom chtěli pokračovat od toho roku 1943 a skončili bychom vývojem v roce 1948. Pokud se přijdete podívat a poslechnout si to, bude tam hodně fotografií a zajímavostí.

A ve čtvrtek 25. ledna bude přednáška také u vás v Náchodě v Beránku.
To budeme mít zase jedno historické období, ale ne 20. století, vrátíme se do 17. století. Protože letos si připomínáme i zahájení a konec třicetileté války. Tak si budeme povídat v Náchodě na téma Švédové před branami. Zaměříme se hlavně na průchody švédských vojsk a švédských generálů Banéra a Torstenssona přes Čechy. Zaměřeno to bude hlavně na region Náchoda, kde Švédové také pobývali a kde nám to hodně poničili. 400 let od vypuknutí třicetileté války, takže rok 1618. Další osmička.

Spustit audio

Související