Cyklotrasy chodí značit jedině pěšky. 2073 kilometrů má v nohách nadšený turista Karel Raich
Jaro je tady a s ním opět krásné výlety ven do přírody, ať už na kole nebo pěšky. Určitě se nemůžete dočkat, až se budete někde v lese na rozcestí rozhodovat, jestli dál pojedete nebo půjdete po žluté nebo po červené. Přemýšleli jste někdy, kde se tam ty turistické značky vlastně vzaly? Náš host, Karel Raich z Klubu českých turistů, to bude určitě moc dobře vědět.
Už jste někdy v přírodě taky zabloudil, když jste si třeba jako turista vyšlápl?
Ne jednou, ne jednou.
A radši na kole nebo pěšky?
Já nepreferuji ten nebo onen způsob. Takže jak na kole, tak pěšky.
Cykloturistické trasy značím pěšky. Jednou jsem to zkusil na kole a měl jsem bicykl politý všemi barvami. Takže jedině pěšky.Karel Raich z Klubu českých turistů
Vy jste ze Dvora Králové nad Labem. Tam je okolo hodně krásných vlastně míst a na své si tam přijdou určitě jak turisté pěší, tak i cyklisté. A co ty lyže? Protože vy jste jste se dlouhou dobu věnoval i běžeckému lyžování.
Ano. Tak už jako kluk jsem začal. Moje matka pocházela prostě ze sokolské rodiny, kde všichni sportovali. Takže strýcové, ti mě brali hned od dvanáctého roku na lyže na sjezdovku. No a pak jsem přešel na skok na lyžích a ten největší úspěch byl, že jsem získal bronzovou medaili na univerziádě pod Chopkom. Jak jsem skončil vysokoškolské studium, tak už jsem ztratil kontakt, nebyly příležitosti, začaly se pomalu rušit můstky. A tak jsem se dal na běhání a ve Dvoře jsem založil oddíl lyžování mládeže. Měl jsem tam někdy i 30 dětí, užili jsme si to. Hodnotím to velmi dobře, protože i z toho našeho oddílu vznikla dvě manželství. A ta parta je tak dobrá, že se pravidelně schází.
A kdy jste se stal členem Klubu českých turistů? Protože to je organizace, která má konkrétně ve Dvoře Králové nad Labem už dlouholetou tradici. Tam byl Klub českých turistů založen v roce 1898.
Souhlasí, čili to znamená, příští rok oslavíme 120 roků činnosti.
Jak jste se tam dostal? Ta cesta vedla asi od toho sportu, viďte?
Šel jsem do penze a hledal jsem náplň. A shodou okolností v té době se začalo rozvíjet cykloznačení. Takže jsem šel za místostarostou tenkrát, jestli by neměli zájem o spolupráci. A právě v té době vzniklo Sdružení měst a obcí Podzvičinsko a s tím jsme to rozjeli.
Co to všechno obnáší být členem Klubu českých turistů? Člověk si tak představuje, že to je hlavně o turistice a poznávání naší přírody.
Klub českých turistů není jen to pochodování nebo ježdění na kole. Je tam odbor vysokohorské turistiky, je tam vodácká část, dokonce tam jsou i přesuny automobilem, takže je to široký pojem. A mimo to Klub českých turistů vlastní ubytovací kapacity, jako teď se podařilo vybudovat chatu na Lysé hoře. No a u nás na Zvičině máme taky chatu, Raisovu chatu. To je taky majetek Klubu českých turistů.
Vy se staráte o ty turistické trasy a cyklotrasy. Česká republika má jednu z nejlepších a nejpropracovanějších značených turistických sítí, nejen v Evropě, ale možná i na celém světě.
V rámci Evropské unie turistické značky dostaly certifikát a jsou chráněnou značkou. To znamená, když se chce nějaký stát po nás opičit, česky řečeno, tak musí mít souhlas našeho ústředí.
Které přesně ty turistické značky máte na starosti vy? Ty klasické, to znamená dvě barvy, nahoře a dole bílá auprostřed červená, žlutá, modrá?
Cykloturistika má dvojí druh značení. Jednak to pásové, čili malované. Jsou to opět tři pásy, něco jako u pěšího značení, jenomže ta značka má rozměr 140 na 140 milimetrů, kdežto pěšácká má 100 na 100 milimetrů. Protože cyklista jede rychleji, tak aby to viděl. Má dvojnásobnou plochu. A mimo to, což je největší část značení, to je takzvaný silnější značení nebo dopravní značení a to se řídí vyhláškou. Musíme dodržovat určitá pravidla, veškeré schvalování nových značek podléhá dopravním inženýrům na dopravních inspektorátech a samozřejmě musíme žádat o souhlas i Správu silnic.
Takže značku si nemůžete namalovat jen tak, kde chcete?
Tak namalovat ano, ale toto dopravní značení podléhá tomuto schvalovacímu řízení.
Víte, moje paní, to je ženská do nepohody. To je velká podpora.Karel Raich z Klubu českých turistů
Vy i vlastně ty cyklotrasy vymýšlíte. To mě zajímá jak. Jedete na kole a řeknete si, to by se mohlo líbit i ostatním? A domluvíte to s těmi obcemi, že by si to zasloužilo tam značení umístit?
Začínal jsem s Podzvičinskem, což je Sdružení obcí a měst a tam svolali víceméně starosty a dohodli jsme se, kde by bylo vhodné vést trasy. No a na základě toho jsem sedl na kolo, jezdil jsem a poznamenával jsem si, naťukával jsem si křižovatky a místa, kde by měly být značky do GPSky. A pak začalo vypracování projektu a schvalovací řízení. To znamená, musel být souhlas obce, případně souhlas majitelů pozemků, souhlas dopravního inženýra, souhlas Správy silnic.
Pak se o ty značky musíte také starat. Jak tohle vypadá? To si vezmete ty barvy na kolo a jedete?
Takhle to nelze. To jsem udělal jednou a měl jsem kolo polité všemi barvami, takže jedině pěšky. Pásové značení, takzvaná obnova, to znamená přemalování, se provádí jednou za tři roky. A ještě musím říct, že cykloturistické trasy, které jsou malované, to je produkt Klubu českých turistů, kdežto dopravní značení cyklotrasy, to je produkt nějakých sdružení.
Musí to být bezpečné, vyzkoušené a když půjdeme po té trase, po té zelené, modré, nebo žluté, že nás to prostě nesvede někde ze skály.
Ano, proto se provádí ta obnova. U toho dopravního značení, tam se provádí kontrola každým rokem. Tady v Královéhradeckém kraji máme asi 32 cykloznačkařů, kteří dostanou začátkem sezóny značkařské příkazy a objedou příslušnou cyklotrasu. A z toho vznikne nějaký záznam a provádí se údržba.
Vy osobně už máte na svém kontě v našem kraji 2073 kilometrů vyznačených cyklotras. Vy to děláte ve dvou, s manželkou jdete na procházku s barvami. To je velká podpora, ne?
Ano. Víte, ta moje paní, to je ženská do nepohody.
Dejte nám tedy nějaký tip na výlet, kde je tady u nás v našem kraji opravdu krásně? Kde to stojí za to?
Já jsem lokal patriot, takže já bych doporučoval to Podzvičinsko. Může se to spojit se safari, může se to spojit s Lesem království a blízko jsou Krkonoše. Hrozně se mně líbí také Orlické hory a Broumovsko. Mo, je toho tady v tom Královéhradeckém kraji opravdu hodně.
Moc děkujeme a přejeme hodně štěstí i v anketě Nejúspěšnější sportovec roku Královéhradeckého kraje za rok 2016, kde jste nominován. Výsledky budeme znát už za pár dní, 28. března. A přejeme krásné jaro někde na cestách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.