Chladnější a deštivější počasí v letošním roce pomáhá našim stromům a lesům v boji s kůrovcem

12. srpen 2021

Lesy ČR letos plánují vytěžit přes 12 milionů kubíků dřeva, to je o 16 procent méně než loni. Zhruba polovinu zmiňované těžby tvoří dřevo kůrovcových stromů. Kalamita kulminuje v Ústeckém a Libereckém kraji, velké problémy jsou i na Vysočině. V Královéhradeckém kraji jsou kůrovcem nejvíc zasažené lesy v okolí Dvora Králové nad Labem a Hořic. 

Podrobnosti zjišťoval reportér Václav Plecháček.

Čtěte také

Podle státního podniku Lesy České republiky došlo v některých regionech díky chladnějšímu a deštivějšímu počasí, a také včasným zásahům, k utlumení kalamity, například v Jihomoravském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.

Kalamitní režim ale pokračuje na Vysočině a aktuálně jsou kůrovcovým ohniskem severní Čechy - okolí Rumburku, Děčína a České Lípy. Ve všech porostech pracovníci podniku Lesy ČR pokračují ve vyhledávání a těžbě napadených stromů. Podobné to mají i další majitelé lesů.

Jak je to s těžbou v Královéhradeckém kraji?

Lesy ČR plánují během tohoto roku v Královéhradeckém kraji vytěžit 343 tisíc metrů krychlových dřeva, to je 81 procent loňské těžby. Znovu platí, že zhruba polovinu z toho tvoří stromy, které napadl kůrovec, některé už loni, jiné letos.

Čtěte také

Už bylo řečeno, že kůrovcem nejvíc zasažené jsou lesy v okolí Dvora Králové nad Labem a Hořic. Ale potíží je skutečně méně než v minulých letech. Například městské lesy Jaroměř, které mají lesy i poměrně blízko Dvora Králové nad Labem, vytěží letos asi o třetinu méně kůrovcového dřeva.

Ideální ale situace rozhodně není. Řekl mi to například jednatel městských lesů Náchod.

Podle něj to sice na začátku roku opravdu vypadalo nadějně, ale množství napadených stromů z minulých let dosahuje takového počtu, že je kalamita stále velká. Kůrovec se zatím letos vyrojil jednou, o to intenzivnější to ovšem bylo. Další rojení přijde během několika týdnů.

Deštivé počasí sice pomáhá stromům v boji se škůdci, není ale ideální pro těžbu. Je to znát například na poškození lesních cest? A jak se změnila cena dřeva?

Vodou nasáklé cesty jsou samozřejmě při odvozu vytěženého dřeva poškozené víc než ty suché.

Čtěte také

Třeba Městské lesy Náchod tak letos na opravy cest vyčlení víc peněz než v minulých letech.

Co se týká ceny dřeva, tak ta je rekordní. Zatímco v minulých letech dostávali někteří majitelé lesů za kubík nejběžnějšího, jehličnatého dřeva, navíc napadeného kůrovcem, třeba jen 800 korun, letos je to i trojnásobek.

Největší zájem je právě o kůrovcové dřevo, které se běžně používá ve stavebnictví, a také kvalitní čerstvou kulatinu.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.