Češovské valy na Jičínsku nejsou pravěkým hradištěm, nový průzkum je datuje do raného středověku
Hradiště Valy u Češova - keltské oppidum nebo sídlo slovanských Charvátů? Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď, a to hlavně z toho důvodu, že na tomto hradišti s monumentálním, dokonce snad s nejmohutnějším opevněním, které se na našem území zachovalo, nebyl dosud proveden systematický archeologický výzkum.
Archologové z Libereckého, Královéhradeckého i Středočeského kraje se sešli na Jičínsku, aby posoudili výsledky nejnovějšího průzkumu významné pravěké a raně středověké lokality u obce Češov v okrese Jičín. Díky sondám byl zaznamenán zcela zásadní posun v datování vystavění Češovských valů.
Za archeologickou komisí se na místo vydala redaktorka Vlaďka Wildová, která nejprve oslovila archeologa Regionálního muzea v Jičíně Jiřího Ungera.
Hradiště Češov na mírně zalesněném návrší zvaném Hradiště nebo Valy, má nejvyšší dochované valy v Čechách. Nejnovější archeologický průzkum umožnil přesněji určit dobu jeho výstavby.
Čtěte také
„Zcela zásadní posun je právě v datování této lokality, protože průzkum teď poměrně jasně ukázal úzký horizont, ve kterém byly valy vystavěny. Tady se totiž předpokládalo, že budou pravěkého stáří, někdy z období lidu popelnicových polí, případně je mohli postavit Keltové. Ale to, že je to záležitost čistě raného středověku a velmi úzce omezeného, s tím se naprosto nepočítalo,“ neskrývá překvapení ředitel Muzea Českého ráje v Turnově a archeolog Jan Prostředník, odborník z archeologické komise, která posuzovala nejnovější výzkum Češovských valů.
Hradiště o rozloze 36 hektarů je členěno na akropoli a předhradí a celé je ohrazeno impozantními až 12 metrů vysokými a 55 m širokými valy, před nimiž se nachází místy až 5 metrů hluboký příkop, původně patrně naplněný vodou.
Hradiště je fortifikačními liniemi rozděleno na čtyři části. První opevnění je opevnění vnější, jehož valy se k vnitřnímu hradišti připojují na severozápadě a jihovýchodě. Valy vnějšího opevnění dosahovaly původně délky 1470 metrů a jsou doplněny příkopem v délce 1360 metrů.
Tato část hradiště o rozloze 11 hektarů je často mylně označována jako předhradí, avšak vznikla pravděpodobně až daleko později, v době třicetileté války.
Čtěte také
Opevnění druhé, střední části hradiště, je tvořeno také valem a příkopem a ohraničuje plochu o rozloze 23 hektarů. Valy této střední části dosahují výšky až 11 metrů. Střední plocha hradiště, ohraničená druhou fortifikační linií je dále členěna, a to třetím opevněním v délce 380 metrů, vymezující prostor o 4 hektarů s názvem Na Hradě.
Opevnění je tvořeno příkopem a valem, který dnes dosahuje výšky jen 1 metr. Toto opevnění lze patrně považovat za původní, nezměněné pozdějšími stavebními úpravami.
Čtvrtou, poslední fortifikační linií, je opevnění (val s příkopem), které na jihozápadě vymezuje prostor o rozloze 1,26 hektaru ,tzv. Prasečí rynek. Jeho funkcí snad byla ochrana vodního pramene. Do hradiště se původně vstupovalo dvěma branami klešťovitého typu na severní a jižní straně.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vnitro roky vyvíjí systém za téměř miliardu. Před plným startem ho chce za stovky milionů předělat
-
Důchodová reforma obstála před Ústavním soudem. Je to dobrá zpráva pro všechny občany, míní Přibáň
-
Skarsgard do Varů dovezl snímek oceněný v Cannes, zavzpomínal přitom na opileckou bitku v Praze
-
Na kurtu jsem nechala vše. Nejsem robot, říká po semifinálové prohře ve čtyřhře Siniaková