Biedermeier a císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sissi. To je životní láska Ivany a Milana Hrdličkových

2. březen 2017

Nedaleko Hradce Králové je obec Žíželeves. A pokud tudy budete někdy projíždět, může se vám docela klidně stát, že se ocitnete v úplně jiné době. Potkáte tu dámy v nádherně zdobených šatech, vyšívaných korzetech, bohatých krinolýnách a pány ve fraku s cilindrem a nezbytnou hůlkou.

Rázem budete mít pocit, že jste se ocitli v 19. století.

V době, která učarovala manželům Ivaně a Milanovi Hrdličkovým, kteří založili v roce 2008 Spolek panstva na Tvrzi Žíželeves.

Hlavní činností spolku, který už má třiatřicet členů, patří korzování, průvodcovství v historických kostýmech a předtančení.

Na Kuksu, na zámku Hrádek u Nechanic, na Hluboké, v Jeseníkách. Tam všude jste už mohli potkat elegantního pana hraběte s chotí na procházce v parku, překrásné komtesy chystající se na ples či služebnictvo při své práci.

Členky spolku pracují na neustálém zdokonalování modelů. Jejich dovednost se proto na každé prezentační akci stává středem pozornosti diváků. Stále více jsou vyhledávány o oslovovány pořadateli různých oslav a vzpomínkových akcí.

Ivana Hrdličková a Spolek panstva na tvrzi Žiželeves

Pozdně renesanční doba „Biedermeier“ z let 1815 - 1890. Asi nejvíce charakterizuje tuto dobu císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sissi. Stejně jako Sissi se i členové Spolku panstva na Tvrzi Žíželeves mohou pochlubit nádherně zdobenými šaty, vyšívanými korzety a bohatými krinolínami.

Kdo jim šije kostýmy? Kolik jich mají? Kde je skladují?

Možná i vás napadají tyto otázky.

Odpovědi uslyšíte v pořadu Návštěva, který s Ivanou a Milanem Hrdličkovými natočila Zdena Kabourková.

Příjemný poslech!

Spolek panstva na Tvrzi Žíželeves
autor: Zdeňka Kabourková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.