Architekt Milan Rejchl pokračuje v řemesle otce, strýce i dědečků. A následuje ho syn i vnuk

3. červenec 2019

Královéhradecký rodák doc. ing. arch. Milan Rejchl, CSc. se narodil do vzdělaného prostředí. Není divu, že se po vzoru svého otce se stal také architektem. Ve stavebnictví a řemesle se pohyboval také jeho strýc a dědeček. Návštěvu u královéhradeckého architekta Milana Rejchla zaznamenala redaktorka Eva Boudová.

doc. ing. arch. Milan Rejchl, CSc.

Dědeček Milana Rejchla byl velmi podnikavý a šikovný muž. V 70. letech 19. století se nejprve vyučil zednickým mistrem. Později se stal odborníkem v oboru uměleckého zámečnictví.

Druhý dědeček Milana Reichla byl truhlář. A ne ledajaký. Ke spolupráci ho při výstavbě královéhradeckého muzea přizval sám Jan Kotěra. Vznikl tak nábytek do tamní ředitelny a výzdoba studovny.

Milan Reichl měl tedy opravdu silné rodinné vzory. Po válce se rozhodl pro studium pražské techniky. A tak začala jeho dráha architekta.

Dost dobře se mohl vydat i cestou výtvarnou. Právě pro svůj talent a lásku k výtvarnému umění. Architektura nakonec ale zvítězila na plné čáře.

Z realizovaných prací doc. ing. arch. Milana Rejchla, CSc. vybíráme:
úprava nároží pro firmu Petrof v Hradci Králové
most u soutoku Labe s Orlicí v HK
vily a soukromé bydlení na Novém Hradci
hotelové stavby v Praze a Krkonoších

Od založení roku 1884 v Hradci Králové má architektonická činnost kanceláře Arching R & R dlouholetou tradici a výsledky řady realizovaných veřejných a obytných staveb zejména ve východních Čechách a v Hradci Králové - dříve nazývaném salonu republiky.

Výstavba hradecké budovy YMCA je spojena se dvěma proslulými hradeckými architekty

V roce 1923 vypracoval Ing. arch. Václav Rejchl projekt, který po návštěvě anglických budov YMCA za přispění svého bratra Jana přepracoval. K finančním zdrojům od amerických a kanadských sdružení YMCA a státní podpoře získal vlastním příkladem prakticky od všech firem podílejících se na stavbě další finanční prostředky.

Nelze nevzpomenout štědrých mecenášů bratří Bartoňů z Dobenína, (vlastníků zámku v Novém Městě nad Metují a textilních závodů v Náchodě), kteří uhradili náklady na přednáškový sál s cennými okenními vitrážemi, dodnes nazývaný Bartoňův.

3. května 1958 byl dům zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu. Restituční proces trval do roku 1998. V současnosti je dům v Hradci Králové využíván ke komerčním účelům (pronájem kanceláří, provoz fitcentra) a zároveň jeho prostory slouží nejrůznějším programům hradecké YMCA.

Postupně probíhá rekonstrukce budovy pod vedením dědice autorů budovy, doc. ing. arch. Milana Rejchla, CSc.

autoři: Eva Boudová , baj
Spustit audio

Související