Aktuální celosvětová pandemie komplikuje záchranu nosorožce severního bílého

8. duben 2020 10:02
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nosorožec Sudán

Světová pandemie může mít zásadní vliv na budoucnost jednoho živočišného druhu, konkrétně nosorožce bílého severního. Ten už ve volné přírodě vyhynul, v keňské rezervaci žijí pouze poslední dvě samice. Jedinou šancí na záchranu tohoto živočišného druhu je už pouze umělé oplodnění, nadějně rozjetý program se ale kvůli omezené možnosti cestování dočasně zastavil.

„Biologický čas oněch samic na planetě je daný a my ho neprodloužíme, ten se nedá odložit. Tikají biologické hodiny," komentuje současnou situaci Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

Čtěte také

Právě z této zoologické zahrady pochází poslední dvě žijící samice nosorožce severního bílého. Od roku 2009 je jejich domovem Keňa, tam ale přirozenou cestou nezabřezly a poslední šancí je tak umělé oplodnění.
„A vlastně ta současná situace způsobuje, že březnová návštěva Keni padla. Další nejbližší se velmi pravděpodobně také neuskuteční. Takže my už nyní víme, že jsme přišli o několik embryí."

Záchranný program mezinárodního týmu vědců, doplněný mimo jiné o experty z dvorského safari parku, se přitom vyvíjel víc než nadějně.

Osud nosorožce bílého severního je v rukou vědců

Loni se podařilo odebrat z obou samic vajíčka a ty následně oplodnit pomocí zmrazených spermií uhynulého samce. Aktuálně jsou tak zamražená tři embrya. Ty by měly donosit náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního.

Čtěte také

V praxi se ale ještě nic podobného nepodařilo.
„Potřebujeme mít co největší zásobu embryí. To znamená odebrat samicím co nejvíce vajíček."

Ta je možné odebírat jen jednou za několik měsíců. A že by to provedli lidé žijící přímo v Keni je podle Přemysla Rabase absolutně nereálné.
„To je natolik specializovaná technika, že ji umí jen několik málo lidí na světě, odebírat ona vajíčka u takto velkých zvířat. U nosorožců to v podstatě zatím nikdo jiný na světě než ten berlínský tým nedělal."

Čtěte také

Součástí expertního týmu je vedoucí mezinárodních projektů dvorského safari parku Jan Stejskal. Ten je s ostatními kolegy ze zahraničí v pravidelném spojení, zatím jim ale nezbývá nic jiného než čekat.
„V praxi to znamená dostat minimálně čtyři lidi z Berlína do Keni a potom okamžitě po zákroku dostat vajíčka na mezinárodní letiště v Nairobi. A odtud je poslat přes noc do laboratoře v italské Cremoně."

Jan Stejskal hned ještě upřesňuje.
„Uskutečnění odběru ovšem brání dvě zásadní překážky. Jednou je, že Cremona leží přímo v oblasti největšího výskytu nemoci covid-19 v severní Itálii. Takže jsou tam omezení ohledně pohybu osob. Ještě větším problémem je ovšem fakt, že v současné době je zakázán vstup do Keni pro kohokoliv jiného než pro rezidenty Keni."

Projekt BioRescue
Odběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního výzkumného projektu s názvem BioRescue, na němž se podílí IZW Berlín, Avantea a Safari Park Dvůr Králové. Cílem projektu není pouze vytvoření embrya v laboratoři z odebraných vajíček a spermatu, ale zahrnuje rovněž výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

Expertní tým ale ani teď nezahálí, pracuje totiž také na druhé metodě, kdy by se použily kmenové buňky.

Spustit audio

Související