Zlatonosné štoly v údolí Bystřice jsou k vidění nejen v lesích, ale i v centru vesnice

Stopy dolování přitom v kraji není těžké najít. Asi nejlépe přístupná stará důlní díla jsou přímo v centru Hluboček, naproti místní továrně a kousek od zdravotnického střediska. Pod silnici směřující z Olomouce do Hrubé Vody se tady zavrtává hned několik štol.

Jedna z nich se nachází i poblíž kaple Panny Marie Bolestné, která byla postavena na počátku 20. století na místě o hodně starší hornické kapličky. Štola vedle nesla jméno František, o kus dále, směrem k mostu přes řeku, se nedaleko zdejší restaurace V Údolí zachovaly další dvě štoly – Kristova pomoc a důl Jan.

Přímo nad tímto místem se do masívu Nízkého Jeseníku odpradávna zařezávají vody potoka Zlatý důl. V údolí, které vyhloubil, se nachází hned několik opuštěných šachet a také stopy po rýžování zlata.

Krásný ledopád kousek od štoly Panny Marie Sněžné|foto: Miroslav Kobza

Dalším zajímavým místem je pak zákrut řeky Bystřice na hranici Hluboček a Hrubé Vody. Tady je přes řeku na dohled od zdejšího domova pro seniory vidět dvojité ústí starého dolu Panny Marie Sněžné. Ten byl otevřen v 18. století a uzavřen v 19. století. Pozoruhodné je, že je dobře zachovaný a zčásti zatopený. A v zimních měsících se v jeho ústí tvoří překrásné ledové stalagmity.

Zlato se v údolí Bystřice těžilo nejspíš kvůli olomouckým denárům

Historie těžby zlata v této oblasti kupodivu souvisí s ražením olomouckých denárů. Ty mohl razit zdejší údělný kníže a potřeboval k tomu surovinu. A tak se dá předpokládat, že se zde těžilo již v 11. století. Přímé zmínky o těžbě však máme až z doby o sto let mladší.

Výtěžnost zdejších dolů stoupala a klesala, a tak byly opouštěny a znovu zakládány. V 15. až 16. století těžba doslova kvetla, o pár let později o ní není ani zmínka. Poslední neúspěšné pokusy o těžbu proběhly v 18. až 19. století. Historikové tvrdí, že obnovení těžby souviselo se ztrátou Slezska a hledáním nových zdrojů surovin.

Hornická kaple v Hlubočkách|foto: Miroslav Kobza

K roku 1812 pak byly veškeré práce ukončeny a od té doby jsou zdejší doly nechány na pospas osudu. Do kraje se dostala železářská výroba, a i když se zde těžila i železná ruda, věhlasu někdejších zlatých dolů už zdejší horní podnikání nikdy nedosáhlo.

Na závěr snad ještě malá pozvánka – vydáte-li se po úzké stezce nad řekou Bystřicí ke štole Panny Marie Sněžné, stojí za to hlavně v zimních měsících nebo v době, kdy je hodně vlhko, zamířit o kousek dál lesem proti proudu řeky. Najdete zde pozoruhodnou kaskádu potoka, která navíc v zimě zamrzá a tvoří půvabný ledopád.