Zámek Zbiroh se na čas stal domovem malíře Alfonse Muchy. Stvořil na něm Slovanskou epopej
Zámek Zbiroh, ležící na půli cesty mezi Prahou a Plzní, je nejstarším českým šlechtickým sídlem. Jeho historie sahá až do 12. století. Zámek byl rezidencí řady panovníků a historických postav, například Přemysla Otakara II., Karla IV. či Rudolfa II. V 19. století byl jeho majitelem významný evropský podnikatel, baron Strousberg, přezdívaný král železnic. Na počátku 20. století se zámek stal domovem Alfonse Muchy, který tu vytvořil své vrcholné dílo, Slovanskou epopej.
O vzniku názvu hradu a později zámku Zbiroh se vypráví pověst, podle níž ve zdejších lesích zabloudila a přenocovala šlechtická družina. Když se ráno nocležníci probudili, povalovaly se všude kolem jelení parohy. Zbylé rohy tak pravděpodobně daly název místu na vysokém kopci.
Zbiroh patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách, ale doba jeho založení je nejasná. V 17. století sloužil jako královský žalář. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu koupil prázdný zámek šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů.
V letech 1912 až 1928 bydlel ve východním křídle spolu se svou manželkou a dvěma dětmi malíř Alfons Mucha. Pronajal si na zámku velký sál s prosklenou střechou, který mu sloužil jako ateliér, a namaloval v něm svůj slavný obrazový cyklus Slovanská epopej.
Mucha si do svého zámeckého ateliéru zval místní obyvatele, nejčastěji z řad Sokolů nebo ochotnických spolků, které aranžoval a stavěl do kompozic, jenž si fotil a podle těchto fotografií pak maloval postavy do svých obrazů.
Na prohlídkovém okruhu je připravená expozice věnovaná historii zámku od Přemyslovců až po dobu secese. Dva salónky jsou věnované právě Alfonsu Muchovi. Mezi zbirožská zámecká „nej“ pak patří nejhlubší ručně tesaná studna a také nejvýše položená vinice v Čechách, kterou kdysi založil císař Rudolf II.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






