Zámek v Potštejně vstal doslova z popela. 35 tisíc metrů čtverečních, kde se pořád něco děje
Obec Potštejn leží v Královéhradeckém kraji kousek od Vamberka. Kdysi se jmenovala Potštýn nad Orlicí. Pochlubit se může hned dvěma prastarými hrady, barokním kostelem svatého Vavřince, ale hlavně pozdně barokním zámkem. To vše uprostřed nádherné přírody.
Přesto, že turistická sezóna ještě nezačala a do května je daleko, tak vám chceme připomenout jeden krásný zámek, který v našem kraji máme a možná se podívat i trochu na to, jak to tam teď vypadá. Jak se takový zámek na novou sezónu chystá. Vítám u nás ve studiu Tomáše Dvořáka, kastelána a průvodce na potštejnském zámku. Do začátku sezóny je ještě daleko, viďte?
Zhruba měsíc, 31. března začínáme. Na Velikonoce.
Co je teď u vás na zámku aktuální během zimy? Spousta hradů a zámků se opravuje, vylepšuje a uklízí.
Je to tak. Uklízíme všechny místnosti, uklízíme i takové ty místnosti technického typu. Po té sezóně to bylo potřeba. A i drobné opravy se tam konají. Opravujeme zeď v zámeckém parku, část střechy. Zkrátka na zámku se stále něco dělá, je to velký dům. 35 tisíc metrů čtverečních.
Můžeme troščku nahlédnout do historie potštejnského zámku a potštejnského panství? Ta je určitě hodně úzce svázaná s tamním hradem, který asi všichni dobře známe.
Je to tak. Většina lidí si myslí, že v Potštejně je jen ten hrad, protože ten je na první pohled vidět. Zámek je otevřen teprve 12 let. Hrad Potštejn vznikl už ve 12. století, takže má dlouhou historii za sebou. A zámek tak, jak ho známe, začal vznikat až v 16. století, takže je o nějaké století mladší. Největší rozkvět nastal v 18. století, kdy do Potštejna přišel známý francouzský šlechtic Jan Ludvík Harbuval-Chamaré a začal hospodářskou budovu přetvářet na tento nádherný pozdně barokní zámek.
A to bylo kdy?
1746 to zakoupil a 7 let se zámek stavěl. Zhruba tak, jak ho vidíme teď.
Jak to bylo se zámkem potom? Protože, jestli se nepletu, tak rodina Chamaré vymřela po meči.
Je to tak. Rod vymřel a poslední držitelka Alžběta Chamaré byla nucena zámek předat do rukou Dobřenských. Ona ho předala tím, že se oženila s Prokopem Dobřenským z Dobřenic. To jsou Dobřenice tady kousek u Hradce Králové. Takže se dostal do starobylého českého rodu celý zámek. To se stalo v roce 1851. Dobřenští pak zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim to potom bylo zabaveno na základě Benešových dekretů.
Čtěte takéZámek Potštejn
Prý tam mělo i britské velvyslanectví své takové sídlo letní sídlo.
Je to tak. Dva roky tam pan velvyslanec v létě odpočíval.
A pak ROH.
ROH, to byla taková zkratka, která se bohužel do historie toho zámku velmi špatně podepsala. Od roku 1948 se tam projevovaly určité přestavby na sklady a noclehárny. Zkrátka zámek přestal sloužit jako zámek, bohužel. Dostal tenkrát zabrat.
V roce 2004 si zámek koupili manželé Nováčkovi?
Ano, v roce 2004.
Oni tedy museli zámek hodně opravovat a dávat vše zpátky do původní podoby.
Zámek byl v úplně dezolátním stavu. Skrz střechu tam teklo, zdi byly úplně rozmočené, ve sklepě stála voda. Ten zámek vypadal strašně a za pomoci řemeslníků a nejrůznějších lidí se povedlo nemožné. Už po dvou letech byl otevřen první okruh pro veřejnost, už v roce 2006. Zkrátka ten zámek, když to řeknu, vstal z popela. Teď veřejnost vidí už po těch 12 letech, kdy je otevřen, že skoro z 90 procent je už zámek opravený, což je úžasné.
Je tam také krásná zámecká zahrada. To je asi chlouba paní Nováčkové, ne?
Je to tak. 3,5 hektaru zámeckého parku. A je to jednak chlouba, ale jednak i starost. Protože se to musí sekat a udržovat. Ale lidé z okolí Potštejna jsou rádi, že mohou do toho parku dorazit, mohou si tam sednout na lavičku, prohlédnout si zámecké jezírko. Je to opravdu takové nostalgické, taková srdcová záležitost. I pro mě.
Co vlastně teď, Tomáši, tedy děláte během té zimy? Máte volno?
No úplně tak ne. Protože zámek i tak musí stále fungovat. Budeme přijímat nové průvodce, uklízí se tam, opravuje, dělají se drobné úpravy v interiérech. Zámek stále musí fungovat a někdo tam musí být.
Ale je to možná takové smutnější teď v zimě, když tam nejsou turisté?
Je to smutnější, ale zase na druhou stranu, když je to nádvoří pak zasněžené, tak to má něco do sebe. Má to své kouzlo.
Jak jste se k této práci dostal? Vy jste mladý člověk, můžeme říct, kolik vám je let?
21 let. Bude mi brzy 22. Já jsem tam nastoupil před 5 lety jako mladičký. Bylo mi 15, ani ne 16., mladičký průvodce. Já mám rodinu Nováčkových velmi rád, a tak jsem jim nabídl své služby. Jsem na tom zámku rád a dělám to rád. Mám velmi rád svou práci.
Současní majitelé, tedy manželé Nováčkovi, žijí přímo na tom zámku?
Oni to mají jako chatu. Já říkám, taková menší chatička. Ale tak to vlastně bylo i v té historii, že šlechtici měli taková letní sídla. Ale Nováčkovi tam jezdí, oni tam pracují. Pan Nováček klasicky seká v parku, paní Nováčková nám šije kostýmy, závěsy. Oni to mají jako takovou srdcovou záležitost. Oni to tam berou jako svou zálibu, jako takovou svoji chatu.
Pojďme se podívat dovnitř. Jak to tam vypadá?
Těch místností je celkem 13, těch prohlídkových interiérů. A potom máme ještě další místnosti. Například před zhruba 7 lety se udělalo takzvané strašidelné sklepení Bubákov. Tam zveme návštěvníky do podzemí, povídáme tam pověst o loupeživém rytíři Mikulášovi, který ve 14. století působil v Potštejně. Bubákov, to je velké lákadlo hlavně pro rodiny s dětmi. Máme tam i Pohádkov, to je zase pro ty nejmenší. Čtyři místnosti, kde jsou nádherně namalované kulisy. A děti tam chodí a hledají pohádky. A kromě klasických prohlídek tam děláme i hrané prohlídky, to je takové naše specifikum.
Ty prohlídky, to je skoro divadelní představení, viďte?
Je to tak. 3 až 4 herci, třikrát denně v hlavní sezóně. V takovém rozsahu to děláme jen my. To se musím pochlubit.
Kdo to všechno chystá? Kdo to připravuje, vymýšlí kostýmy a scénáře?
Scénáře většinou dělá Kateřina, dcera Nováčků. Kostýmy, to je právě záležitost paní Nováčkové, ta je prostě úžasná. A pak společnými silami to musíme všechno skloubit. Aby se ty hrané prohlídky pro veřejnost skloubily s těmi klasickými. Je to poměrně náročné skloubit, ale vždy byli lidé spokojeni. Jak ti, kteří přišli na klasickou, tak ti na tu hranou prohlídku.
Začínáte tedy na Velikonoce, 31. března. Velikonoce a řemesla u vás budou. 28. dubna pak Čarodějnické prohlídky. To už bude to divadlo?
To už bude divadlo. Akorát v trošku větším rozsahu. To se jde zhruba 7 až 8 prohlídek denně. A je to takové tajemné, kdy je tam 12, někdy se až 15 herců. A všichni jsou převlečeni v čarodějnickém hávu. Ale ty čarodějnice mají své kouzlo.
Pak se mi moc líbí, že na začátku prázdnin 1. července to bude promenáda v kloboucích. To je akce, která začne na zámku v Doudlebách. A pak malebnou cestou podél Orlice přijdou až k vám.
Je to tak. Budeme spolupracovat s panem Dujkou z Doudleb. A právě letos je jubilejní pátý ročník.
Tak my vám přejeme, ať se všechno v té vaší sezóně povede. A budete nás informovat jak to u vás vše probíhá a vypadá.
Budu, určitě. Děkuji moc, že jsem zde mohl dnes být. A třeba se brzy uvidíme u nás na zámku.
Související
-
V Potštejně se sešli potomci českých šlechtických rodů
Na tamním zámku tak odstartoval projekt, který chce Čechům připomenout události z let 1938 a 1939.
-
V Potštejně najdete hned dva hrady najednou. A k tomu i zámek...
Dnes se budeme trochu toulat po našem kraji a zastavíme se v podhůří Orlických hor, přímo v malebném údolí Divoké Orlice, kde leží obec Potštejn. Přijel k nám tamní...
-
Nejdelší pivní cyklostezka vás zve na výlet mezi pivovary v...
Unikátní Podorlická pivní cyklostezka se v sobotu 23. července 2016 otevře na Rychnovsku. Cyklisté mohou vyrazit na výlet mezi pivovary v Dobrušce, v Rychnově a v P...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
