Vladimír Burjánek: Zvony
Celý život se z okna našeho domu dívám na jeden z historických skvostů Českého ráje - pozdně gotický kostel sv. Jakuba staršího v Přepeřích. Vdávala se v něm moje maminka a loučili jsme se tu naposledy s naším dědečkem. Pokaždé za zvuku zvonů.
Za posledních deset let se tahle vzácná architektonická památka oblékla do zcela nového hávu. Krátce před adventním časem bylo poslední tečkou vysvěcení a po sedmdesáti letech zavěšení dvou nových zvonů. Původně měl kostel zvony tři, ale v obou světových válkách, kdy se zvony měnily na kanóny, postihl tenhle úděl i ty naše. Při slavnostním návratu nových dvou zvonů se shromáždilo mnoho lidí, věřících i nevěřících, aby tuhle vzácnou chvíli prožili společně. Zvony lidi nejen svolávají, jejich hlas zní v důležitých chvílích - radostných i smutných, slavnostních i civilních. Zvon má i některé člověčí části - krk, rameno, tělo a dokonce i srdce. Vznik nového zvonu prastarou technologií má svá úskalí a postup zahalený tajemstvím každé dílny. Když předevčírem večer zval zvuk zvonů z naší věže lidi na půlnoční, byl to po dlouhé době opět hlas tří zvonů spojený v jeden akord. Původní největší Barbory a dvou nových - Panny Marie a Veroniky ve společné vánoční premiéře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
