Vladimír Burjánek: Škola volá

Další musí vzít za vděk sladokovodními radovánkami, jiní třeba putováním po některé z našich krásných řek lodí. Frčí cyklotrasová cestování, tůry do hor nejsou zase tak časté, kolo se prostřídá s kolečkovými bruslemi. Při všem tom shonu je ovšem čas prosezený u počítačů také výraznou veličinou ubíhajících prázdnin.Jak jednoduchý, ale jak přenádherný byl ten náš letní prázdninový čas. Namočení v každé přijatelné době ve vodách řeky buď při koupání, jízdách na všemožných plavidlech, nebo s rybářskými prutem na břehu i ve vodě ve snaze něco ulovit. U vody se hrál fotbal a další hry s míčem, tady jsme mastili karty a jen při opravdu mizerném počasí vyrazili třeba do lesa a borůvky a houby. Markantní rozdíl mezi našim prázdninovým časem a časem těch dnešních dětí byl v tom, že naše generace trávila čas v přírodě. K politiování jsou mnohá děcka, která i v tom nejkrásnějším létu zírají na obrazovky, kde v přihlouplých hrách poskakují všemožné figurky. Právě dnes se za letošními prázdninami zavřely dveře.