Vladimír Burjánek: Jazykové divy

22. červenec 2018

Nedělní káva

Náš jazyk je krásný, malebný, bohatý i nápaditý. Věčné díky obrozencům, že za něho bojovali ze všech sil, věčná hanba prznitelům, kteří se chtějí dopracovat světovosti a v módních vlnách infikují češtinu právě letící cizí řečí.

Někdy nám mateřština přichystá různé zajímavosti, do jejichž tajů pronikají jen jazykovědci. Tak třeba když někdo učí, je učitel, když staví, je stavitel, když pěstuje, je pěstitel. Ale když se dívá, proč není divitel, ale divák a když řídí, není řiditel, ale ředitel. To možná proto, že někteří spíš ředili, než řídili.

Musím se usmát, když mi v televizním rozhovoru představují kreativního producenta. Kdyby nebyl kreativní, možná by nemohl být ani producent. V obchodě žasnu nad cedulkou kalhoty krátké funkční. To jako kdyby se psalo auto jezdící, baterka svítící, nebo housle hrající. A to už vůbec nemluvím o zaplevelené mluvě. Jako studenti jsme někdy dělali kantorům čárky, kolikrát řekne matikář třeba slovo TAK.

Kdybyste u řady lidí chtěli zkusit počítat JAKO, nebo JAKOBY, asi byste se učárkovali. Politiky počínaje, přes herce až k běžné populaci.