Velikonoční recepty šéfkuchaře Radka Pálky aneb tradice připravovaná s láskou a poctivě
Kočičí tanec a jeho varianta Šumajstr
Kočičí tanec, nebo též kočičí svatba. Staročeské jídlo, které se velmi úzce váže k Velikonocům. Nejen, že toto jídlo miloval spisovatel Jaroslav Hašek, ale především se jedná o jídlo vhodné na Zelený čtvrtek.
Původní název Zeleného čtvrtku pochází z německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), ze kterého se zkomolením stal Gründonnerstag (zelený čtvrtek). A když už byl jednou zelený, tak proč tomu rovnou nepřizpůsobit i tradice.
- 300 g kroupy předem uvařené
- 300 g čočka předem uvařená
- 150 g anglická slanina, nebo jiný uzený bok
- 2 větší cibule
- 4 stroužky česneku
- 2 lžíce sádla
- 1 čajová lžička majoránky
- sůl
- pepř mletý
Zelený čtvrtek tak znamená zelenou stravu. V tento den bylo zvykem vařit skutečně zelené jídlo. Především se vařily polévky z jarních bylin, které byly v tu dobu k dispozici - kopřivy, pampelišky, kerblík, petržel, zkrátka cokoliv, co se v tu dobu urodilo. Později k tomu přibyl i špenát, kapusta nebo zelí. Pokrmy připravené ze zelených bylin a zeleniny měly zaručit zdraví po celý následující rok.
Mezi tradiční pokrmy Zeleného čtvrtku patří i náš kočičí tanec, což je zapečená čočka, kroupy, česnek, cibule a majoránka a slanina. Tedy slanina být nemusí, pokud jste vegetariány, ale upřímně, Kočičák bez sádla a slaniny, to prostě není ono.
Jestlipak víte, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony?
Na Zelený čtvrtek totiž všechny zvony odlétají do Říma, aby se znovu vrátily a rozezněly až na Bílou sobotu. Chybějící zvony pak nahradily dřevěnými klapačkami a řehtačkami, s nimiž chlapci procházeli vesnicí.
A nezapomeňme ještě jednu Velikonoční tradici. Na Zelený čtvrtek totiž hospodyně ještě před východem slunce zametly dům, smetí odnesly na křižovatku. Tento zvyk měl zajistit to, že se následně v domě nedržely blechy. Nebo ranní omytí rosou na Zelený čtvrtek mělo zase zabránit nemocem.
Postup:
Nejprve si uvařte namočenou čočku a kroupy. Obojí je dobré namočit den předem. Samotné vaření pak trvá cca 1 hodinu. Důležité však je, abyste luštěniny nerozvařily. Musí být tak říkajíc na skus.
Cibuli pokrájíme na plátky nebo klínky, slaninu pokrájíme na kostičky. Dle tučnosti slaniny přidáme do kastrolu trošku sádla a cibuli se slaninou opečeme dozlatova.
Ke konci smažení přidáme nasekaný nebo utřený česnek, kterým nemusíme šetřit, sušenou majoránku, pepř a vše necháme společně krátce osmažit a rozvonět.
Do kastrolu přisypeme předem uvařenou čočku a kroupy, vše promícháme a necháme prohřát, nakonec dle chuti osolíme.
Takto hotovou směs přendáme do vymazaného pekáče (sádlem) a necháme v troubě dobrých 20 minut zapéct, při teplotě 180 °C. A máme hotovo.
Kočičí tanec podáváme s kysaným zelím nebo kyselou okurkou.
Související
-
Víte, že pro naše prababičky Velikonocemi jarní svátky nekončily? A co všechno měly na práci?
Velikonoce platí za hlavní svátky jara. Naše prababičky ale uznávaly i další, které většina z nás už nezná. Navíc bylo jarní období plné práce na polích i v domácnosti.
-
Historii Velikonoc a velikonočních tradic v našem regionu vám...
Radioporadna - Mgr. Jana Nešněrová z Městského muzea a galerie v Úpici. Historie Velikonoc a velikonočních tradic. Jak se slavily Velikonoce v našem regionu - Zají...
-
Velikonoční speciality trochu jinak!
Máme pro vás šest receptů od Mirky Teichmanové na tradiční velikonoční jídla.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.