Václav Souček: Úsměv, prosím

Jsou toho plné noviny. Změní se daně, důchody i mzdy, zavedeme "zápisné" za každý semestr pro nové studenty. Máme na ty reformy fenomenální mozky v řadách finančních analytiků, poradců a ratingových agentur, neústupné persony ve vládě a hlavně voliče, na jejichž hlavách se dá štípat dříví. Přemluvené báby a remcající dědkové už počítají na pytlíku od mouky, o kolik přijdou a jak by měli vyjít. Málo platné - každý musí nést díl oné zátěže. Nějaké čtyři, pět stovek měsíčně? Co to je proti obavám ustaraných, udřených magnátů, užuž pokukujících po řecké privatizaci, jimž odplouvají pod rukama miliony? Tak chutě do toho. Jedni utáhnou opasky, druzí dotáhnou kravaty. Hlavně keep smailing... S úsměvem jde všechno líp.