Václav Souček: Rytíř smutné postavy

Když se pamětník probírá vzpomínkami na některé momenty toho listopadového – a polistopadového kvapíku, neubrání se jak stesku, tak úsměvu. Okysličující směsi obého se dostavila, když se před letenským shromážděním objevil rozesmátý Jaroslav Hutka s kytarou. Původně se vůbec neměl z Ruzyňského letiště dostat, ale když to vypadalo, že si pro něj pár stovek lidí přijde, raději písničkáře pustili. Prorocky se projevil jeho kolega Karel Plíhal, když v nabouchané Lucerně zpíval písničku, z níž visí v paměti poslední verš "a bude fůra kraválu a přenádhernejch řečí, a spousta malejch králů, z nichž přes noc budou větší…"

Před báječnými lidmi, kteří táhli za jeden provaz se studenty, se čas od času objevili odvážní spasitelé systému; v ČKD zkusil Miroslav Štěpán ( později jediný odsouzený ), neuvyklýjakémukoliv odporu, umravnit shromáždění dělníků - a hřímavou odezvu schytal okamžitě.
A fatálním nedopatřením se ukázala nominace nešťastníka jménem Karel Urbánek do čelné funkce ÚV, spousta lidí se slovníkem tohoto rytíře smutné postavy upřímně pobavila. Byl to zřetelný signál dokonávajícího molochu, totální omyl totalitního aparátu.

Publicista Václav Souček glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete každý den v 6:50 hodin.

autor: VS
Spustit audio