Václav Souček: Mejdan
Dva roky ležel „materiál" z mejdanu v sálu Poslanecké sněmovny u ledu, než se z něj stala událost, hodná zvýšené pozornosti.
Ono se ví, že muzikantská chasa se ráda pobaví také sama pro sebe, ale ouvej, když se zapomene tak zvaně přes čáru. Pak přichází ke cti pozdní varování z používaného zážitkového zásobníku "kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil". Stalo se - a odestát se nemůže, vyplísněným aktérům zrumění líčka, a kabát z ostudy na nějaký pátek může skončit v almaře.
Ne tak ovšem, jde-li o prostředí tvorby nikoliv zábavné, nýbrž zákonodárné; třebaže tehdy v přestavbě, neradno je znevážit. Následuje řada otázek, co tedy radno? K potrestání vzývají platící veřejnost pohoršení strážci morálky a dobrých mravů, následně i média, pro něž je takový „materiál" žádoucím horkým bramborem a vydá na patnáct minut televizního vysílání v nejsledovanějším nedělním formátu.
V jistých dobách by provinilec postál podobnou dobu v koutě na hanbě, a pak byl vrácen do lavice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka