Václav Souček: Jednota a různost

11. září 2018
Andrej Babiš a Angela Merkelová v Berlíně

Jednota v různosti je moc pěkná záležitost. Za ideálních podmínek ji zdobí heslo „každý sám za sebe, a přesto všichni spolu“. Po listopadu 89 se zdálo, že je takové jednotě přívětivě a měkce odestláno, ale po necelých třiceti letech jednota v různosti opět uléhá na tvrdé lože, nezřídka s fakírskými hřebíky.

Předseda české vlády konzultuje s německou kancléřkou evropské problémy s migrací ve vzácné shodě, dokud nedojde na záležitosti zcela zásadní, jako jsou přijímání a relokace migrantů. Zatímním výsledkem jednání se jeví pravý opak - neboli různost názorů.

I odlišná různost se může jevit jako žádoucí; kdo je uvyklý bránit se neřešitelným konfliktům s humorem, toho okamžitě napadne, že Česká republika by bezpochyby jisté migranty vřele uvítala. Mezi prvními bezesporu Viktora Koženého a Borise Vostrého.

Neboť oba běženci by se zajisté vrátili ze světa nezbídačení, a se zaručenou jistotou desetinásobků.