Václav Souček: Jednota a různost
Jednota v různosti je moc pěkná záležitost. Za ideálních podmínek ji zdobí heslo „každý sám za sebe, a přesto všichni spolu“. Po listopadu 89 se zdálo, že je takové jednotě přívětivě a měkce odestláno, ale po necelých třiceti letech jednota v různosti opět uléhá na tvrdé lože, nezřídka s fakírskými hřebíky.
Předseda české vlády konzultuje s německou kancléřkou evropské problémy s migrací ve vzácné shodě, dokud nedojde na záležitosti zcela zásadní, jako jsou přijímání a relokace migrantů. Zatímním výsledkem jednání se jeví pravý opak - neboli různost názorů.
I odlišná různost se může jevit jako žádoucí; kdo je uvyklý bránit se neřešitelným konfliktům s humorem, toho okamžitě napadne, že Česká republika by bezpochyby jisté migranty vřele uvítala. Mezi prvními bezesporu Viktora Koženého a Borise Vostrého.
Neboť oba běženci by se zajisté vrátili ze světa nezbídačení, a se zaručenou jistotou desetinásobků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
