Václav Souček: Drama

11. červenec 2018
Psací stroj a rozhlasová sluchátka
0:00
/
0:00

Autorsky můžete drama vystavět klasicky - od uvedení do děje, přes zápletky a krize až po katastrofu a závěrečnou očistu. 

Co si člověk způsobí nevědomky, vymyká se jakémukoliv schématu. Celý svět sleduje s napětím vyčerpávající boj o záchranu třinácti lidí ze zatopené jeskyně, který už stál život jednoho ze záchranářů. Podrobnosti se my klaustrofobici zaplaťpánbůh dozvídáme postupně, například, že ona svízelná cesta na denní světlo je čtyřkilometrová.

Už v dětství film „Kruté moře“ zapůsobil tak, že jsme se jako kluci hromadně hlásili do plavání. Vždycky si člověk srovnává v hlavě, jak je možné, co vypadá na první pohled nemožné, zvláště když jde o lidské životy. Proto tak neodbytně dotírá zlost nad tím, že se jinde vydávají na moře gumové čluny, napěchované neplavci, aby je jiná plavidla o závod lovila.

Není drama jako drama. Podezření hraničící s jistotou, že s migrací po vodě jde o dvoustranný byznys, je ošklivé až k nevíře.