Václav Souček: Chtělo by to klid

16. listopad 2018
Česko

Měli bychom zbystřit pozornost, neboť pod nohama, okolo nás, i nad námi se leccos děje. Úsilí sundat Andreje Babiše z vládní hrušky je markantní, konflikt mezi Palestinou a Izraelem nabyl ozubené podoby, a nad naším světem houstne mnohatunový prstenec z kovového vesmírného smetí. 

Když se ohlédnete do roků a měsíců před „sametovým“ listopadem, nemůžete pominout, že nebýt Solidarity, Gdaňsku, Lecha Walesy, úprku Trabantů a Wartburgů z dvojího Německa, jakož i Michaila Gorbačova, nebylo by ani pádu berlínské zdi a sesypání ztrouchnivělých režimů.

Nejsme my tím pupkem světa, spíše vypadáme jako věčně zanícený apendix Evropy. Nejsme v tom ale sami - i taková bývalá koloniální velmoc se hodlá odizolovat ve smyslu hesla „můj dům, můj hrad“ a pilně na tom pracuje, především s ohledem na sebe.

Bude třeba ve společné Evropě z gruntu přepsat domovní řád. Ale aby mohl být zase chvíli klid, chtělo by to chvíli klidu.