Václav Souček: Ad referendum

Jak známo, svoboda slova dostává na frak, když se k ní neváže odpovědnost za svobodu slova. Nic nového - ona rovnováha mezi svobodou a odpovědností, to není zrovna prosluněné místo ke klidnému životu. 

V demokratických režimech legálně působí síly demokracii soustavně deptající, právě s odvoláváním na svobodu slova. I to žádané občanské referendum představuje paradox; coby vrcholný projev demokracie může - vypočítavě použité - demokracii pošlapat. Referendum v podstatě určuje stav věcí veřejných coby definitivu a představuje konečné vnucení názoru většiny. Viz momentální starosti Anglie.

„Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní…“zpívali prozíravě autoři v Osvobozeném. S halasnými projevy rádoby lidové vůle proto dlužno nakládat velmi obezřetně; to nepraví jen historická zkušenost.

Hřebík, trefený na hlavičku představuje výrok o takovém vzepětí davového názoru: „zkuste si stoupnout na letenské tribuně mezi tvrdé jádro a pochválit Plzeň za výkon proti Bělehradu.“

autoři: Milan Baják , VS
Spustit audio