V Suchdole nad Odrou mají Park Moravských bratří
Víte, proč Eskymáci považovali misionáře Moravských bratří za půl muže? Jak naučil řezník z Moravy uchovávat Hotentoty maso na horší časy? Na tyto otázky naleznete odpověď, pokud se vydáte do Suchdola nad Odrou a navštívíte Muzeum Moravských bratří.
Tito duchovní pokračovatelé Jednoty bratrské se totiž odvážně vydávali do celého světa, aby hlásali svou víru a pomáhali místním obyvatelům a učili jejich děti. Dnes na oplátku míří z celého světa do Suchdola sazeničky stromů, aby zde připomínaly místa, kde všude misionáři Moravských bratří působili.
Šířit křesťanství, mír a vzdělanost. S takovýmto nelehkým úkolem odcházeli v minulosti mladí muži z církve Moravských bratří na misijní cesty do světa. Nezřídka se dostali do velmi exotických míst. Jen ze Suchdola nad Odrou pocházelo 61 misionářů. To je opravdu světový unikát, na který jsou členové z historicko-vlastivědného spolku Moravian zvláště hrdí.
A tak chtěli s příběhy jednotlivých misionářů i celé církve Moravských bratrů seznámit i další lidi. Proto postupně vybudovali jednotlivé expozice muzea. Na první pohled se zdá, že v tomto muzeu nebudete mít za chvíli co dělat. Po třech hodinách prohlídky a zaníceného povídání průvodců Zdeňka Valcháře a Daniela Říčana však své počáteční tvrzení rádi odvoláte.
Protože však při budování muzea oba pánové měli potíž v tom, že odkaz misionářů Moravských bratří je převážně duchovní, přemýšleli, jak jej trochu oživit a zhmotnit. A přišli na zajímavý nápad: budou poblíž muzea vysazovat stromy, jejichž sazeničky získají v místech, kde jednotliví misionáři působili.
Pro některé z nich se rozjeli sami, například do německého Hernhutu, z nějž si přivezli lípu, první strom vznikajícího parku. Jiné jim přivážejí lidé ze svých cest, některé dokonce připutovaly poštou. Na čas je zasadí do malé školky na dvorku muzea, a když zesílí, přesadí je na trvalé stanoviště a opatří kamennou cedulkou s popisem.
Celkem potřebují tak 130 stromů. Návštěvníci se pak mohou v centru obce procházet například pod javorem za Nazarethu v Pensylvánii, olší z Laponska či pod kamennou mohylou se sloupem a misionářskou lampou z Grónska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
