V anketě o nejpodivnější zvíře by se neztratil hrabáč. Třetí mládě Skyly a Eka slaví dvorský park

Safari park Dvůr Králové chová hrabáče kapského a 14. února, na sv. Valentýna, se tam ve vší tichosti narodilo v pořadí třetí mládě. Podrobnosti nabízejí zooložka Gabriela Linhart a redaktorka Dana Voňková.

Čtěte také

Na východě Čech se narodil se hrabáč kapský. Mládě je nejmenší v historii dvorského chovu, ale čilé

Hrabáč kapský je středně velký savec původem z Afriky. Ve starší české literatuře, například v cestopisech Emila Holuba nebo starších vydáních Brehmova Života zvířat se nazýván kuťoš (od slovesa kutat) nebo takaru, což je domorodý název pocházející z oblasti Etiopie.

Anglické jméno Aardvark pochází z afrikánštiny a znamená „pod/zemní sele“, ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní. Ve východní Africe je známý pod svahilským jménem Kukukifiku.

Hrabáč kapský je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů. Má zavalitě stavěné tělo, dosahující hmotnosti až 60 kg, délky těla 110-130 cm a délky ocasu 70 cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé.

Končetiny končí mohutnými drápy, zadní jsou delší než přední. Hrabáč má silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, což mu umožňuje, aby se postavil na zadní nohy.

Třetí mládě hrabáče kapského oslavuje dvorský safari park|foto:Simona Jiřičková

Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.

Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, zuby jsou bezkořenné a stále dorůstají. Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.

Čtěte také

Mládě hrabáče kapského v Safari parku Dvůr Králové dostalo jméno Bomani, ve svahilštině „Bojovník“

Hrabáč kapský je aktivní především v noci, den přespává ve své noře. Je samotář. Ze smyslů hrabáče je nejlepší čich a sluch, zrak je poměrně slabý. Dlouhé boltce v klidu drží vzpřímeně, ale dovede je složit a uzavřít tak zvukovody. Zvláštně stavěným čenichem vyhledává kořist. Kolem nozder má husté chlupy, které je chrání při hrabání.

Hrabáč je výborně přizpůsoben k vyhrabávání nor. Nory hloubí pomocí svých silných předních nohou, které jsou opatřeny drápy, vyhrabanou zeminu odtlačuje zadníma nohama. Pomocí silných drápů také rozhrabává termitiště a mraveniště. Jejich obyvateli se živí.

V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin-mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, nebo banány.

Samice rodí jen jediné mládě o hmotnosti přibližně 1,6 kg, březost trvá 243 dní. Mládě saje 4 měsíce. V zajetí se hrabáč dožívá průměrně 21až 23 let.