Úroda ovoce byla u nás loni nejnižší za 100 let, proti průměru za posledních 5 let klesla na třetinu

15. leden 2025 07:53

Největší audioportál na českém internetu

Jablka | Foto: Shutterstock

Úroda ovoce byla u nás loni nejnižší za 100 let, oproti průměru za posledních 5 let klesla na třetinu

Loňské jarní mrazy způsobily ovocnářům škody za víc než jednu a čtvrt miliardy. Úroda ovoce byla podle právě zveřejněné bilance sklizně vinou počasí nejnižší za sto let a třetinová ve srovnání s průměrem za posledních pět let. Stát už vyplatil většinu peněz, určených na kompenzace - celkem jde o téměř půl miliardy korun.

Čtěte také

„Zbývají tam skutečně asi dvě žádosti, které jsou vraceny nebo je tam odvolání. Všechno ostatní je a ta částka, která směřuje k ovocnářům, je bezmála půl miliardy korun,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL s tím, že podpora celého sektoru činila přes 840 milionů korun.

Letos počítá ministerstvo například s podporou obnovy sadů nebo kapkové závlahy. Právě mrazy a jejich možné opakování byly jedním z hlavních témat diskuzí i mezi samotnými sadaři.

Sadař Petr Kareš z Ostroměře na Jičínsku přemýšlí o tom, co dělat jinak. „Buď mít sady vysázené ve vyšších polohách na kopci, kde mráz nebude tak markantní, jak jsme loni zjistili. Nebo pěstovat odrůdy, které jsou více mrazu odolnější. Prostě se na mráz připravit trochu jinak.

Čtěte také

Že studený vzduch v podobných situacích prakticky stéká ze svahů dolů není pro sadaře žádná novinka a podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka je to určitě téma k zamyšlení, kde případně další sady zakládat. Stejně jako výsadba odolnějších druhů.

„Ne, že by byly nějak zásadně odolnější, ale třeba proto, že později raší a kvetou. Což je velmi důležité vzhledem k tomu, že máme teplé zimy a příroda nám začíná brzy vegetovat, říká Martin Ludvík.

Mrazy ale nejsou jediným problémem, který sadaře trápí. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové se hodně mluví i o složité administrativě. „Od loňského roku se pro ovocnáře snížila byrokracie například právě u vyřizování podpor na nové výsadby ovocných sadů. Naopak je tu zase kritika za vysokou byrokracii pro družstva dodávající zejména do obchodních řetězců. Což možná trošku padá na vrub evropské politiky. Takže to je téma pro paní Vrecionovou.

Čtěte také

Právě europoslankyně a předsedkyně zemědělského výboru Veronika Vrecionová z ODS řekla, že zemědělce chápe, zemědělská politika byla hodně zatížena Grenn Dealem. „To provedení, které šlo cestou zákazů a příkazů, včetně ohromného nárůstu byrokracie. Takže já naprosto zemědělcům rozumím, že se s tím nedokáží poprat. A ta konečná podoba byla opravdu spíše ideologická. Že zemědělci teď musí sedět v horách papírů a nemohou pracovat.

Situace by se v budoucnu snad mohla zlepšit, věří Veronika Vrecionová. „Současný nový Evropský parlament po volbách se mi zdá být trochu realističtější. Prostě chceme, aby ta legislativa byla nastavena tak, aby s tím zemědělci uměli pracovat.

Ovocnářské dny pokračují v hradeckém Kongresovém centru Aldis sérií odborných přednášek ještě dnes.

autoři: Tomáš Lörincz , baj

Související