I když je ovoce sklizené, práce v sadech nekončí. Příprava na zimu může sadařům ušetřit statisíce

22. listopad 2023 09:15
Zprávy

Sadaři v Královéhradeckém kraji připravují sady na zimu. I na prázdných stromořadích se totiž může rozhodovat o statisícových částkách. Důležité je například správně pečovat o ochranné sítě. Ty v sezóně chrání úrodu před kroupami a v některých případech také před nálety špačků a dalších ptáků. Na zimu ale musí dolů.

Čtěte také

Martin Ludvík: „Jablko je skvělá lékárna. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství“

V sadu u Martina Ludvíka na Jičínsku stojí nastartovaný a připravený traktor, spolu s ním jsou na sundávání sítí potřeba dva až tři lidi.

„Ochranná síť je z umělé hmoty a neunesla by zátěž sněhu, který během zimy pravděpodobně napadne. A mohla by se poškodit,“ vysvětluje Martin Ludvík, proč se práce se stovkami a stovkami metrů sítí dělají.

A doplňuje. „Spočívá to v tom, že se síť rozepne mezi řadami a stáhne se nad takový drát či lano, které je umístěno nad těmi stromy. Tam se sroluje a uchytí. V podstatě, jako bychom rolovali doma záclonu, ten princip je velmi podobný. A tam sítě přečkají zimní období.“

Čtěte také

Podzim mi chutná a voní jako skvělá česká jablka, tvrdí předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík

Sady zůstanou otevřené, jak sadaři říkají, až do doby květu včetně odkvětu, vysvětluje Martin Ludvík. „Zase nechceme bránit opylovačům, včelám a čmelákům, aby jim ta síť nějakým způsobem bránila v opylení květů. Takže po odkvětu opět sítě natahujeme a stahujeme doprostřed.“

Když se podíváme do sadu, tak to vypadá na poměrně silná, ocelová lana a nějaké oko, pravděpodobně z armatury. „Ano je to v podstatě konstrukce, která je na té půdě nasucho. To znamená, že nepoškozuje zemědělskou půdu. Po ukončení životnosti sadu se to celé demontuje a nikdo nepozná, že tady takoví konstrukce někdy stála. Není tady žádný beton ani chemie.“

Čtěte také

Ovocnáři v kraji dokončují letošní sklizeň a chystají se na zimu. Řada z nich plánuje kácení sadů

„Je to celé drženo armaturou a kotvami, které jsou zavrtány do země do hloubky 1,5 metru,“ říká Martin Ludvík.

Tři pracovníci jsou schopní za jeden den stáhnout sítě ze zhruba tří hektarů, jarní práce jsou o něco pracnější a náročnější. Pokud se ptáte, jestli by nestálo za to tam síť nechat a pak jí případně vyměnit, tak nestálo. Síť vydrží třeba i 30 let, stojí ale odpovídající peníze.

„Cena takové protikroupové sítě na jeden hektar plochy se podle zvolené technologie pohybuje někde kolem 600 až 700 tisíc korun,“ uzavírá Martin Ludvík.

I když je ovoce sklizené, práce v sadech nekončí. Příprava na zimu může sadařům ušetřit statisíceI když je ovoce sklizené, práce v sadech nekončí. Příprava na zimu může sadařům ušetřit statisíceI když je ovoce sklizené, práce v sadech nekončí. Příprava na zimu může sadařům ušetřit statisíceI když je ovoce sklizené, práce v sadech nekončí. Příprava na zimu může sadařům ušetřit statisíce
autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz