Umíte si představit, že by k vám domů přišla žirafa nebo zebra? Pojďme se naopak vypravit my za nimi

Redaktorka Dana Voňková si ještě moc dobře pamatuje, jak svým dětem rozmlouvala koně a argumentovala tím, že by se do paneláku nevešel. I tak se ale za žirafami a zebrami teď vypravila. Jejím hostitelem byl zoolog Luděk Čulík v Safari Parku Dvůr Králové.

Královédvorský safari park představuje ve výběhu u Africké lávky dva druhy zeber.

První z nich je zebra Böhmova. Žije na savanách ve východní Africe a jméno dostala po cestovateli,který zemřel při výzkumu afrických zvířat na konci 19. století. Je to nejpočetnější poddruh.

Poznáte ji podle černých širokých pruhů a také podle toho, že na kůži nemá meziproužky. Spásá i méně kvalitní trávu, která ostatním býložravcům nechutná. Klisna po březosti dlouhé 360 - 365 dní rodí 1 mládě o hmotnosti 25 až 30 kg. Dospělá zebra váží 230 až 300 kg a dožívá se i 25 let.

Zebry v Safari Parku Dvůr Králové|foto: Simona Jiřičková

Do Safari Parku Dvůr Králové byla poprvé tato zvířata dovezena v roce 1974. Do března loňského roku se ve Dvoře Králové nad Labem narodilo už 127 mláďat.

Ze všech zeber největší a zároveň nejohroženější je ale zebra Grévyho.

Její výška v kohoutku se pohybuje mezi 140 - 160 cm a může dosahovat hmotnosti kolem 400 kg. Po celém těle, tedy i na nohách, má úzské černohnědé až černé husté pruhování, pouze břicho je bílé. Typické jsou pro ni také velké uši.

Zebra Grévyho obývá hlavně savany, křovinaté oblasti a polopouště východní Afriky. Vyskytuje se především na území Keni, Etiopie, Somálska a jižního Súdánu. Jméno získala podle francouzského prezidenta Julesa Grévyho. Ten dostal tuto krásně zbarvenou zebru darem od etiopského císaře Menelika.

Zebry v Safari Parku Dvůr Králové|foto: Simona Jiřičková

S těmito velkými zebrami se na svých výpravách do severeních oblastí Afriky setkávali už Římané.

Zebra Grévyho patří k málo početným druhům velkých afrických savců a v Červeném seznamu IUCN je zařazena jako ohrožený druh. K hlavním hrozbám, kterým zebry čelí, patří úbytek zdrojů vody a vhodných biotopů. V prvním případě je to důsledek odvádění vody z řek pro účely zavlažování, ve druhém přeměna přirozené savany v pastviny a s tím související potravní konkurence dobytka.

K tomu se přidává přímý lov a nemoci přenosné z domácích zvířat. V současné době žije v Keni a Etiopii jen asi 2680 zeber Grévyho.