U Janských Lázní vyrostla nová Stezka korunami stromů. Součástí je i tobogán

13. červenec 2017
Česko – země neznámá

Na úpatí Černé hory v Krkonoších vyrostla nedaleko Hofmanových bud rozhledna se stezkou, která návštěvníkům nabízí zážitkovou cestu od kořenů stromů až po jejich vrcholky. Na stezce, která měří téměř dva kilometry, jsou kromě informačních zastávek i adrenalinové prvky.

Panoramatické výhledy, adrenalin a poučení o lesním ekosystému. Stezka korunami stromů u Janských Lázní přináší nevšední zážitky. Vyrostla 200 metrů od hranice Krkonošského národního parku. Ve spolupráci se Správou KRNAPu ji postavila společnost Stezka korunami stromů.

Po podobné stezce na jihočeském Lipně je druhou u nás a patří k nejdelším v Evropě. Nad zemí se vznáší ve výšce kolem 23 metrů, další metry jsou v podzemí, kde mohou návštěvníci zkoumat mikrosvět půdy. Tím se krkonošská stezka liší od té na Lipně. Její součástí je 45 metrů vysoká vyhlídková věž, která nabízí skvělý nadhled nad okolím. Návštěvníci mají pod sebou koruny stromů, z nichž některé jsou až 150 let staré. Zájemci se mohou z věže sklouznout zpátky na pevnou zem padesátimetrovým suchým tobogánem.

Na několika místech stezky se po její konstrukci plazí velké dřevěné modely vřetenovky krkonošské, vzácného plže, kterého v roce 1967 objevil Jaroslav Brabenec. Zmíněná vřetenovka měří pouhých 15 milimetrů a nevyskytuje se nikde jinde na světě než právě v Krkonoších (nejčastěji na Rýchorách nebo v Obřím dole). Po dešti vylézá na povrch a spásá řasy a jiné organismy. Vřetenovka byla zařazena na Červený seznam ohrožených druhů ČR. I proto se stala symbolickým prvkem nové stezky.

Stezka korunami stromů

V korunách stromů bude zavřeno jen na Štědrý den

„Všechno je postavené tak, aby to bylo maximálně bezpečné. Cestou potkají návštěvníci i adrenalinové zastávky, které jsou určené hlavně pro děti. Ty pod sebou sice vidí ‚propast‘, ale všechno je zabezpečené záchrannou sítí, není se tak čeho bát. Rodiče by ale samozřejmě měli mít přehled o tom, kde se jejich děti na stezce pohybují,“ říká Zdeněk Pop z oddělení marketingu společnosti.


Parametry
45 metrů
nejvyšší vyhlídková věž ze všech stezek v ČR i v Německu
1 327 metrů
nejdelší trasa mezi dosud realizovanými stezkami
890 metrů
délka stezky na vrchol věže
400 m2
plocha podzemní naučné části, kterou o krkonošské přírodě připravuje správa národního parku
6 stanic
3 didaktické a 3 zábavně pojaté stanice a množství adrenalinových prvků na stezce
otevřeno 364 dní v roce s výjimkou Štědrého dne

Společnost dlouho zvažovala, kde stezku postavit. „Nakonec jsme společně vybrali tohle místo, protože má několik příhodných vlastností. Les, který návštěvníkům představujeme, je opravdu moc pěkný. V Janských Lázních, které jsou zaměřené na nemoci pohybového aparátu, je spousta vozíčkářů a lidí, kteří nemohou dobře chodit. Jezdí sem i hodně seniorů, kteří by výstup po nějakém žebříku jen těžko zvládli. Proto je celá stezka bezbariérová a cesta na věž má optimální, příznivý sklon pro všechny,“ upozorňuje Michal Skalka ze Správy KRNAPu, autor přírodně edukativní expozice.

Zároveň dodává, že národní park začíná až za silnicí, proto společnost mohla vybudovat monumentální stavbu právě tady. „Znamená to, že lidé, kteří přijedou do Krkonoš, se z národního parku půjdou podívat ven, na Stezku korunami stromů,“ věří Michal Skalka.

Návštěvníci se dostanou nejprve na vodorovnou část stezky, která vede více než 23 metrů nad terénem. Po 410 metrech se zanoří do podzemí, kde mohou studovat život v půdě a na závěr snadno zdolají i vyhlídkovou věž.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.