Tři odchovaná mláďata vzácných rarohů velkých teď krouží kolem Hradce Králové
Raroh velký patří v České republice mezi kriticky ohrožené dravce. Na našem území žijí v současné době asi jen dvě desítky párů těchto ptáků. Lesy České republiky se proto snaží odchovem mládať zachránit jejich populaci. V totmo týdnu lesníci v Hradci Králové vypustili do volné přírody další tři úspěšně odchovaná mláďata. Na místě všechno sledoval náš reportér Václav Pilný.
Vypouštění rarohů velkých má na starost Petr Zvolánek. Jak složité bylo připravit ta tři mláďata na vypuštění do volné přírody?
„Je zapotřebí pohlídat, aby se k těm repatriacím používala mláďata, která jsou odchovaná svými vlastními rodiči. Nesmí je člověk krmit rukou, musí být vychována rodiči svého biologického druhu. A potom teprve je možné, jako dospívající, takových 10 dnů před úplným dopeřením, to znamená před tím, než jim zcela dorostou pera v křídlech a ocase, je umístit do vypouštěcí klece," vysvětluje Petr Zvolánek.
Proč se používá vypouštěcí klec? Není možné ptáky vypustit rovnou do přírody?
„Vyspouštěcí klec vlastně imituje jejich hnízdo. Oni si tam zvyknou. Výhledem do všech stran si zafixují okolí. Vědí, že tam pravidelně dostávají potravu. A jakmile jsou vypuštěni z té klece a oni mohou poprvé volně létat, tak od té chvíle, kdykoliv mají hlad, tak se tam mohou do té klece vrátit. To jim zajistí, že se mohou naučit jednak dokonale létat, ale hlavně dobře lovit," říká Petr Zvolánek.
Jaké budou první kroky těch tří mláďat ve volné přírodě?
„Mladí, dospívající rarozi, se budou nějakou dobu zdržovat v okolí té vypouštěcí klece. A jakmile už tu naši podporu nebudou potřebovat, tak se mohou vydat na cestu na jih nebo jihovýchod. Oni jsou schopni uletět tisíce kilometrů, třeba až do severní Afriky, na Arabský poloostrov nebo třeba až do Asie," usmívá se Petr Zvolánek.
Je nějaká pravděpodobnost, že by mohli ti rarozi velcí zasídlit tady v okolí Hradce Králové?
„Určitá možnost tady je. I když už jen ta přirozená úmrtnost, která se uvádí u dravců, kteří tohotočně vylétnou z hnízd, je asi 70 procent. To znamená, že ze 100 mláďat se jara příštího roku nedožije 70. To je obrovská úmrtnost. Na vině jsou především predátoři. Ať pernatí, ti dravci se loví mezi sebou. Potom samozřejmě pozemní predátoři, respektive srstnatí predátoři, jako je třeba kuna nebo liška. Pokud ten raroh je na zemi, třeba s ulovenou potravou, tak jej klidně může liška ulovit," dodává Petr Zvolánek.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Úředníci řeší, jak potrestat senátora Nwelatiho z ODS. Podle expertů by mohl dostat až tři roky natvrdo
-
OVĚŘOVNA: Výbuch munice na Ukrajině jako druhý Černobyl, lže e-mail. ‚Nehorázná blbost,‘ říká Drábová
-
Kolumbus nebyl Ital, jak se vědci domnívali. Nejspíš byl žid z území dnešního Španělska, tvrdí dokument
-
Na VŠE nastoupili první studenti, kteří nebudou psát ‚bakalářku‘. Čeká je více praxe a tvorba projektů