Trávníky jsou spálené jak v srpnu. Sucho komplikuje technickým službám péči o zeleň

„Připadám si někdy i jako blázen. Že zalévám třeba i v dešti stromy. Ale ta spodní voda chybí a kořeny jsou hluboko. Takže voda se jim musí přidávat," říká mi u nově odhaleného Gayerova pomníku v centru Hradce Králové Tomáš Adamec z Technických služeb, který právě přijel s cisternou vody a kromě stromů zalévá také nově osetý trávník.

zalévání, zahrada, sucho|foto: CC0 Public domain

Na starosti má údržbu zeleně v centru města a v posledních dnech takhle vyjíždí i několikrát denně: „Já sám osobně udělám tak ty čtyři kropičky. Což je 12 kubíků vody na zalévání. Určitě kropíme častěji než dříve. Protože je pořád teplo. Hlavně tedy ty květinové záhony. Ty se musí pomalu denně zalévat."

Sucho ovlivňuje nejen množství vody v našich studnách, ale také její kvalitu

• Upravit
• Smazat

Pokud i v dalších letech vydrží suché počasí, může se velmi brzy stát, že v některých studnách dojde voda nebo že se z nezávadné změní na vodu nevhodnou ke konzumaci. A některé oblasti Královéhradeckého kraje by tyhle změny mohly pocítit dřív, než jiné. 

Jeho slova potvrzuje i náměstek ředitele Technických služeb Daniel Jeřábek: „Sucho působí potíže jednak z toho krátkodobého pohledu. To znamená, že musí být větší intenzita zálivky ať už nově vysazených květinových záhonů, které byly vysazeny nedávno, na přelomu května a června. V tomto období je to sucho netypické, protože takto poškozené trávníky suchem bývají někdy v červenci, v srpnu. O hodně později než v letošním roce."

Trávníky tedy udržují i tím, že na nich trávu nechávají jako přírodní mulč: „Vytváří to takový mikrofilm na kontaktu země a trávy. Ta by se pak neměla tolik vysušovat. A současně i nemalý objem vody je i v té samotné trávě. Která se sice odpaří, ale když se odpaří z té posečené trávy, tak se neodpaří z té trávy pod ní. Takže působí i jako takový krátkodobý kryt. Je to nejlepší metoda jak hospodařit s vodou a živinami v trávníku. Byť ten první den to je bohužel na tu estetiku trošku horší."

Suchá půda|foto: Fotobanka Pixabay

Větší problém je se vzrostlými staršími stromy, ty totiž dlouhodobé sucho trvale poškozuje. Potíže mají třeba břízy.

„Ty ztráty jsou na vzrostlých stromech. Specielně na těch druzích, které reagují jako první. A to nejvíc asi bříza, smrk, olše. Jeřáby jsou výrazně vlhkomilné. Náš původní domácí jeřáb nám tady v Hradci Králové tak špatně roste, že ho už ani nevysazujeme," dodává Daniel Jeřábek.

Už letos by tedy technické služby chtěli vyzkoušet metodu, kdy ke kořenům vybraných stromů přidají speciální hmotu, která umí zadržet větší možství vody, kterou si rostlina ji postupně odebírá.