Tomáš Smolík poradí, jak má vypadat správná pracovní smlouva a co si pohlídat při nástupu do práce

Ředitel Úseku likvidace škod Pojišťovny právní ochrany D.A.S. Tomáš Smolík hovoří v naší radioporadně na téma: pracovněprávní vztahy, pracovní smlouvy, brigády a mateřská dovolená.

Zaměstnanec má vždy možnost dát výpověď, a to bez uvedení důvodu. To je velký rozdíl oproti možnostem zaměstnavatele.
Tomáš Smolík, ředitel Úseku likvidace škod Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Jak by měla vypadat pracovní smlouva a co přesně znamená například zkušební doba? Když nastupujeme do nového zaměstnání, co všechno bychom si měli ohlídat?

Můžeme to rozdělit na takové dvě kategorie. Jedna věc je, co pracovní smlouva musí obsahovat, což je relativně málo bodů. Především druh práce, kterou zaměstnanec bude vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých bude zaměstnání provádět a pak den nástupu do práce.

Čtěte také

Máte starou pojišťovací smlouvu? Je dobré ji zkontrolovat a aktualizovat. Můžete dokonce i ušetřit

Pokud by se někdo divil, že tam není nějaká mzda, tak to je právě ona druhá věc. To jsou takzvané informace obsahu pracovního poměru, které pokud nejsou v pracovní smlouvě, což tedy standardně bývá, tak je zaměstnavatel musí zaměstnanci sdělit do jednoho měsíce. A to jsou právě ony záležitosti jako je mzda či dovolená, všechny informace o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a tak podobně.

Když se vrátím ještě k těm podstatným věcem, tak jedním z těch klíčových ustanovení paradoxně nebo prakticky bývá právě ono místo výkonu práce, kdy se právě střetávají odlišné pohledy zaměstnance a zaměstnavatele. Logicky zaměstnanec to chce mít co nejúžeji stanoveno, třeba Hradec Králové.

Kdežto zaměstnavatel může mít jako místo výkonu práce buď Královéhradecký kraj, potažmo celou Českou republiku nebo všechny své provozovny. Tedy je dobré si na tohle dát pozor typicky u zaměstnavatelů, kteří mají hodně poboček. Abyste jasně věděli, kde budete pracovat.

Zkušební doba je pevně daná nebo je to na dohodě?

Čtěte také

Vzdělávání praxí. Získáte sebevědomí a stanete se pro zaměstnavatele atraktivnější

Zkušební doba je pevně daná a také musí být písemně sjednána. Standardně je tři měsíce, respektive u vedoucích pozic až šest měsíců. S tím, že samozřejmě nemusí být sjednána, ale pokud ji zaměstnavatel tomu zaměstnanci chce stanovit, tak musí být písemně uvedena, typicky v pracovní smlouvě.

Na místo výkonu práce si tedy dát pozor a pořádně to domluvit. Jsou ještě nějaké další chytáky, které se mohou v pracovních smlouvách objevit? Kde bychom ještě měli být ostražití?

Rozhodně bych neřekl, že jde o nějaké chytáky. Zmínil jsem typicky ono pracovní místo, které je asi nejčastějším problémem. Pro zaměstnance je výhoda, že zákoník práce je hodně ochranářský, to znamená, že od spousty ustanovení, které v zákoníku práce jsou, se zaměstnavatel nemůže odchýlit.

A tudíž to, co je v zákoníku práce, pro toho zaměstnance platí a může se svých práv dovolávat, i kdyby se chtěl zaměstnavatel z toho nějakým způsobem vyvléct.

Čtěte také

Jaká jsou vaše práva a povinnosti při pracovní neschopnosti? Ing. Jana Najmanová vám to poví

Pokud třeba zaměstnavatel bude chtít, aby člověk dělal ještě trochu jinou práci, kterou nemá přímo zahrnutou v pracovní smlouvě, musí zaměstnanec tuto práci dělat a za jakých podmínek? Nebo má trvat na tom, aby byla pracovní smlouva přepsaná a aby to tam bylo zahrnuto?

Jak jsme už zmínili, tak v pracovní smlouvě musí být uveden druh práce a potom záleží na tom, jak je konkretizován. Některé pracovní pozice jsou takové obecné a potom se dá pod ně zařadit více různých pracovních náplní. Tedy na tom celkem hodně záleží.

Ale pokud by například byl zaměstnanec ekonom a chtěli z něj udělat řidiče nebo něco takového, tak to je prostě úplně jiný druh práce. A to by pak samozřejmě bylo v rozporu s pracovní smlouvu. Tudíž, pakliže by zaměstnavatel chtěl, aby to zaměstnanec opravdu dělal, tak by se museli dohodnout a pracovní smlouvu změnit.

Co má zaměstnanec dělat, když chce změnit zaměstnání, ale současný zaměstnavatel ho nechce uvolnit a nechce uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru?

Čtěte také

Na co mám nárok po návratu z mateřské? Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance

Pokud se s ním zaměstnavatel nechce dohodnout, tak samozřejmě zaměstnanec na vždy možnost dát výpověď, a to bez uvedení důvodu. To je velký rozdíl oproti možnostem zaměstnavatele. To v každém případě může udělat. Výpověď daná zaměstnancem může být daná bez uvedení důvodu a v podstatě kdykoliv.

To je tedy ze strany zaměstnance a jaké možnosti má zaměstnavatel?

Některé ty jeho možnosti jsou, řekněme, takové organizační. To znamená, ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část, nebo se ta konkrétní pracovní pozice ruší.

Pak to jsou takové zdravotní věci, tedy zaměstnanec už nemůže svoji práci vykonávat v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nebo pakliže by pozbyl nějakých schopností, který jsou potřebné pro výkon té konkrétní práce.

A pak to jsou samozřejmě i specifické nebo trošku extrémní důvody, to znamená nějaké hrubé porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance.

Jana Kudyvejsová a Tomáš Smolík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Tomášem Smolíkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.