Symbol času spojený s ruční prací a ohromnou pílí je vložen do projektu Milieu Světlany Pavlíčkové

Na co nás do Galerie moderního umění v Hradci Králové pozvete?
Připravili jsme pro vás hned několik výstav. Ale jednu konkrétní bych moc ráda zmínila. Je to výstava Světlany Pavlíčkové, hradecké rodačky, bydlí tady kousek od rozhlasu. Ta připravila úžasný projekt s názvem Milieu ve čtvrtém patře galerie v Bílé kostce. Pět prostorných dek je ústředním motivem výstavy. Ty Světlana ručně šije a vyšívá a zároveň do nich přidává různé nalezené předměty. V podzimním chmurném počasí je to skvělý tip, třeba vás inspiruje k nějaké vlastní tvorbě.

Světlana Pavlíčková se také věnuje hodně krajce a paličkování.
Je to tak. Paní Pavlíčková je krajkářkou, ve Vamberku se učila klasickou krajku, ale především i paličkovanou. A to už dnes málokdo umí. Právě vamberecká krajka je vyhlášena svojí tvorbou dodnes.

V hradecké galerii si plním svůj sen, potkávám tady zajímavé lidi. Ale nějaká větší výstava by byla určitě dobrou výzvou.
Anna Horák Zemanová, kurátorka výtvarného umění

A ona tedy ve své tvorbě využívá i staré kousky oblečení, je to tak?
Ano, ona má neuvěřitelný archiv látek a nejrůznějších výšivek, nejen vlastních, ale i nasbíraných nebo darovaných. A ty jsou vystaveny v několika dílech, jedním jsou už zmíněné rozměrné deky, ale najdeme tam například i montérkové blůzy, které jsou vyšité, nebo i sukně.

Vy jste kurátorkou této výstavy, tak mě zajímá, čím je toto téma blízké vám osobně?
To je zajímavá otázka. Já jsem Světlanu poznala díky mé kolegyni, která v Hradci žije dlouhodobě s celou rodinu Pavlíčkových zná a seznámila mě s ní. Pro mě je na té tvorbě důležitá nejen ona časovost, ale především ruční práce a píle, která je do toho vložena. Světlana je velmi milý člověk, se kterým je velmi obohacující se setkat. My se v galerii snažíme ukazovat a představovat tvorbu zdejších, regionálních umělců. Ale současně chceme jejich tvorbu dávat do dialogu s díly z našich sbírek.

Čtěte také

Galerie má být vzdělávacím centrem, kde se střetávají různé pohledy na naši historii, tvorbu a umění

Výstavu Světlany Pavlíčkové můžete v Galerii moderního umění v Hradci Králové vidět až do 15. ledna příštího roku. Jistě vám dělá radost, když se lidé přijdou do galerie podívat a pozorně sledují, co jste pro ně nachystali.
Samozřejmě, je to pro nás ukazatel toho, že se naše práce povedla, protože my děláme výstavy pro lidi a cílíme na širokou veřejnost. Druhý obrázek potom je, když se o nás napíše v nějakém odborném periodiku, ale těch už bohužel u nás není mnoho. Jsme rádi, když se k nám návštěvníci vrací a výstavy je baví. Pokud máme nějakou zpětnou vazbu, tak to je pro nás důkaz, že se nám práce povedla. To je možné třeba v rámci komentovaných prohlídek. Na jednu bych ráda pozvala. Bude teď v sobotu 26. listopadu od 15:00 hodin, kdy vás společně se Světlanou Pavlíčkovou provedeme její expozicí. A následovat bude i workshop, výtvarný ateliér našich edukátorek, takže je možno dorazit i třeba s dětmi.

Jak jste se vůbec dostala k práci kurátorky výtvarného umění?
Byla to delší cesta. Původně jsem studovala u Jiřího Kovandy v ateliéru Performance, což je takové velmi zábavné konceptuální uvažování. Ale zjistila jsem, že nejsem tak dobrý umělec, protože mé práce většinou vázly na nějaké realizaci. Ale říkala jsem si, že mé představy jsou docela dobré, tak jsem se rozhodla změnit obor a přejít na kurátorská studia. Tak začala má kurátorská cesta a v rámci pracovních stáží jsem se dostala až do Hradce Králové.

Čtěte také

Galerie moderního umění v Hradci Králové získala unikátní sbírku Karla Tutsche. Obsahuje na 800 děl dokumentujících zejména umění 80. let minulého století

Vy jste studovala umění i v zahraničí, konkrétně v Maďarsku a ve Finsku?
Je to tak. V rámci bakalářského studia jsem vyjela na dvě půlroční stáže. První byla ve Finsku, kam jsem se velmi toužila dostat. Využila jsem tam jejich ateliéry a umělecké dílny, učila jsem se tam pracovat například s plastem nebo vyrábět šperky. A pak jsem jela do maďarské Budapešti, kde jsem si vyloženě vybrala školu zaměřenou na fotografii. Protože konceptuální a akční umění, performance jsou živé akce, které se často zaznamenávají právě fotografiemi.

O čem sní kurátorka umění? O nějaké konkrétní výstavě nebo umění, které byste chtěla ukázat lidem?
Řekla bych, že právě teď u nás v hradecké galerii si plním svůj sen. Potkávám tady zajímavé lidi. Ale samozřejmě nějaká větší výstava, třeba spojená i se zahraničními zápůjčkami, by byla určitě dobrou výzvou.

Kurátorka výtvarného umění Anna Horák Zemanová byla dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.