Solit v Krnapu se mohou jen tři hlavní silnice

8. leden 2012

Silničářská sůl je prý v zimě nad zlato. Rozhodně si to myslí řidiči, kteří mají v zimní sezóně namířeno do našich největších horských středisek v Krkonoších. Ale co na to ochránci přírody? Pro odpověď jsme se vydali po chemicky udržované silnici do Špindlerova Mlýna.

„Ráno bylo vlhko a padal sníh, teď už pěkně přimrzá,“ konstatuje Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku. Očistíme aspoň okna a míříme do „Špindlu“. Tady ve Vrchlabí je vidět, že je posoleno. Míjíme odbočku na Benecko, tam se nesolí, jenom pluhuje a sype inertním posypem.

„To je cesta, která vede do hor. Na silnicích vedoucích do horských středisek má použití chemické látky logiku. Jako například do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo k hraničnímu přechodu na Harrachov,“ říká mluvčí KRNAP Radek Drahný. Ostatně, tyto silnice mají výjimku od Ministerstva životního prostředí. Benecko však ne.

Jsme na hlavní silnici číslo 295 vedoucí na Špindlerův Mlýn. Vozovka je tady téměř holá a mokrá. „Napadlo dvacet centimetrů nového sněhu, v tom by se opravdu jezdilo špatně. Už ráno jsem viděl, jak tudy silničáři projíždějí s pluhy,“ pochvaluje si pan Drahný.

Vliv chemického posypu na přírodu mají ochranáři pod kontrolou

Kdybychom po tomto úseku jeli před pár lety, opravdu bychom kličkovali a snažili se udržet v ledových kolejích. Radek Drahný to potvrzuje: „V minulosti se do Špindlerova Mlýna jezdilo výrazně dobrodružněji. Zahraniční návštěvníci obvykle nasazovali řetězy ještě před Vrchlabím a od Herlíkovic až do Špindlerova Mlýna byly vyjeté koleje, nedalo se jet rychle, předjíždět ani vůbec vyjet z takových kolejí. Kdo to zkusil, mohl způsobit potíže nejen sobě, ale i ostatním řidičům. Dokonce i proti směru jízdy.“

Nicméně solení má svoje následky. Silnice do Špindlerova Mlýna vede podél Labe, takže tam asi voda sůl spláchne. „O výjimkách na území silnic Krkonošského národního parku se diskutovalo dlouhá léta,“ říká pan Drahný.

Mluvčí KRNAP vysvětluje, proč s výjimkami souhlasili: „Z hlediska ochrany přírody máme řadu argumentů, proč jsme nechtěli, aby se tam solilo. Uvědomovali jsme si však důležitost těchto horských silnic pro dojezd návštěvníků, místních obyvatel i záchranářů, a proto jsme s výjimkou souhlasili, ale za přesně daných podmínek. Těch je celá řada – mimo jiné i to, že se bude monitorovat vliv této údržby na vodu, půdu, okolí silnice i na vegetaci a případně zvířata.“

Radek Drahný dodává: „Dnes už jsou sypací vozy vybaveny elektronikou, která jasně určuje, kolik látky má být aplikováno a v jakých intervalech. Silničáři mají povinnost nám po skončení zimního období data o chemické údržbě předkládat.“ Výjimky se vydávají na několik let dopředu. V současné době jsou platné pro všechny tři silnice vedoucí do hlavních horských středisek.

ÚAMKTuristické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK.
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.