Sekera, moteka, pantok, válek, posť mě, děvče, na kombálek!

Úrodná rovina, plné klasy i sýpky, hojnost a bohatství – tak po celá staletí vypadala Haná.

Štědrost přírody se odrazila i v nákladných lidových krojích a také v nákladných zimních zábavách a plesech. A také ve specifickém nářečí a určitých charakterových rysech, které jsou Hanákům přisuzovány.

Jsou ale skutečně opatrní až lakomí, pomalí a nedůvěřiví k novinkám? S rodilými Hanáky si (o Hanácích) za zvuků nejkrásnějších hanáckých písní povídala Markéta Ševčíková.

autor: Markéta Ševčíková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.