Rozhlasový ombudsman je mostem mezi rádiem a veřejností. A mosty se staví proto, aby spojovaly
V pátek 20. dubna byl Pátečním hostem od 10:00 v přímém přenosu z Radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové PhDr. Milan Pokorný, Ph.D. - ombudsman Českého rozhlasu.
Milan Pokorný vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština-dějepis, v roce 2002 ukončil doktorské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Snažím se, aby podněty posluchačů nespadly pod stůl.
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
Po aspirantském pobytu na pražské filozofické fakultě pracoval v několika redakcích, nejdéle v Týdeníku Rozhlas (1990-1996, 2007-2016), jemuž jako jeho šéfredaktor určil nový formát a obsah. Byl členem představenstva vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis.
Působí jako pedagog na Jihočeské univerzitě a Masarykově univerzitě. Je editorem, autorem studií a knih o literární historii a teorii, historii českého rozhlasového vysílání či redakční práci.
Od 1. května 2016 je ombudsmanem Českého rozhlasu.
Čtěte takéVáš rozhlasový ombudsman
Jak by v jedné větě shrnul náplň své práce? „Do jisté míry hodlám pokračovat v tom, co jsem dělal jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas: komunikovat s posluchači o tom, co jim na vysílání Českého rozhlasu vyhovuje více a co méně, a snažit se, aby jejich podněty nespadly pod stůl.“
O mediálním ombudsmanovi kdekoli ve světě platí, že je mostem mezi příslušným médiem a posluchačskou, čtenářskou či diváckou veřejností. V mém případě to znamená, že přijímám a řeším jakékoliv podněty, které se týkají toho, co některá ze stanic Českého rozhlasu vysílala, nebo jiné záležitosti, které s Českým rozhlasem souvisejí.
Podle Statutu ombudsmana Českého rozhlasu jsem poradním orgánem generálního ředitele Českého rozhlasu. Tato pozice mi zajišťuje velkou míru nezávislosti, protože nejsem součástí redakčních či výrobních složek Českého rozhlasu, a mohu tak jeho činnost posuzovat naprosto nestranně. Mé kompetence jsou však omezené v tom smyslu, že nemohu zasahovat do obsahu vysílání. Vedoucím pracovníkům Českého rozhlasu předávám posluchačské podněty formou doporučení - a jsem rád, že jsou často vyslyšeny.
Přestože jsem konfrontován spíše s negativními posluchačskými emocemi, přináší mi moje práce uspokojení. To je založeno na neustále potvrzované zkušenosti, že posluchačům, a to i těm kriticky naladěným, na Českém rozhlase záleží a že rozhlasákům záleží na jejich posluchačích.
Důležité je, že všechny postřehy vedou ke zlepšování úrovně v mluvené i psané formě českého jazyka, programu, kvality signálu, služeb souvisejících s placením poplatků a řady dalších kritérií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
