Přes čočkostroj Otto Wichterleho po dnešní robotiku. Merkur učí děti prakticky vnímat techniku

12. březen 2018
Stavebnice Merkur ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pojďte si hrát! Protože jakmile se dostane malému klukovi do ruky stavebnice Merkur, tak to ani jinak nejde. Tento stavebnicový fenomén se narodil už ve 20. letech 20. století v Polici nad Metují, kde se vyrábí dodnes. A má tam také své kouzelné muzeum. 

O tom všem si budeme povídat s Jaromírem Křížem, který k nám přijel z Police nad Metují. Vzpomene si, kdy jste si poprvé hrál s Merkurem? Dostal jste ho od rodičů?
Ano, dostal jsem ho od rodičů. A můžu vám říct, že mě to opravdu orientovalo na to, abych se naučil technice, montování a všech těch dalších náležitostí. A potom jsem dostal příležitost, abych obnovil výrobu Merkuru. Protože ten v roce 1993 končil, půl roku už se nevyráběl. A já jsem ho zachránil, nebýt mně, tak už dávno není.

Můžeme připomenout, jak to vlastně bylo. Rok 1920. Pan Vancl s tím přišel.
Ano pan Vancl s tím přišel. A jmenovalo se to nejdříve Inventor, do roku 1925, byla to malinko jiná konstrukce. A teď už je ta konstrukce prakticky od roku 1925 stejná do teď. Samozřejmě to neustále rozšiřujeme o další nové součástky, nové systémy a tak dál, až to dnes dospělo k robotice.

Jak to bylo s těmi vláčky? Protože i vláčky patří k té historii Merkuru. A když se řeknou vláčky, tak to mám moc rád.
Ano, vláčky byly od roku 1930. Vyráběly se prakticky až do roku 1948 a po znárodnění se to bohužel trochu omezilo a pokračovalo se dál. Ale v roce 1968 se výroba zastavila. V rámci RVHP se rozhodlo, že vláčky se budou vyrábět pouze v NDR a v menší velikosti. Já jsem potom výrobu vláčků obnovil po 32 letech.

02921074.jpeg

Tedy vláčky zase patří do Merkuru.
Určitě patří. A díky naší iniciativě, dokonce i ostatní světoví výrobci vláčků řekli, tato velikost by se měla znovu obnovit. Já jsem byl shodou okolností s kolegou v Německu v jedné firmě. A když jsem tam byl představen, že jsem zachránil Merkura a že teď chci dělat vláčky, tak ten majitel úplně ztuhnul. Říkal, že bude mít konkurenci. A já říkal, nebojte se, protože my vyrábíme nulku, což je pro děti úplně ideální. On přemýšlel a říkal, máte pravdu, protože my vyrábíme strašně moc těch vláčků a je velká konkurence. Až ta generace, jak se říká, odejde do důchodu, tak nebude pro koho vyrábět. A tohle je strašně důležité. Následující rok jsme vláčky vystavovali v Norimberku na výstavě. A když to tam viděly i ostatní firmy, také s touto velikostí, tak my jsme vlastně rozjeli výrobu nulky ve větším rozsahu.

Čtěte takéNejznámější česká hračka MERKUR

Já bych se ještě zastavil u další úžasné věci spojené s Merkurem. A to je Otto Wichterle a jeho čočkostroj. A vůbec to, že si vědci našli k Merkuru vztah a pomáhalo jim to potom ve vynalézání. Jak to bylo s tím čočkostrojem?
S čočkostrojem to bylo úplně jasné. To bylo v roce 1961, je o tom napsáno v našem muzeu v Polici nad Metují. Otto Wichterle koupil svým dvěma synům stavebnici pod stromeček na Vánoce. Oni si s tím hráli, on si vařil kafe, a jak si s ním míchal, tak si řekl: "To bychom mohli použít, abychom udělali kontaktní čočky", což byl světový vynález. A postavili si z Merkuru model, v Národním technickém muzeu je ten původní, u nás je aplikace, a na tom se vyrobily první kontaktní čočky. Otto Wichterle byl jeden z největších českých vědců za celou historii. Protože on například vynalezl silonky, silón, a zhruba asi 250 dalších různých vynálezů a objevů.

02952663.jpeg

Úžasné spojení stavebnice Merkur s vědcem Otto Wichterlem. A vy teď na to navazujete. Protože chcete v dětech vyvolávat technické nadšení.
Ano. Setkal jsem se s jeho syny, oba jsou profesoři na vysokých školách. Jeden je v Praze a druhý v Ostravě. Byl to krásný rozhovor se synem pana Wichterleho a on říkal: "Dokonce jsme byli v Americe a vzali jsme si s sebou Merkura a tam jsme ukazovali, jak se dá udělat nějaký model z Merkuru. Je to úplně všechny fascinovalo." Pak ale říká: "Prosím vás, mě strašně mrzí, co se dnes děje, v tom školství. Protože v těch odborných předmětech, které je nutno nejen teoreticky, ale také prakticky vyzkoušet, tak to je opravdu něco ideálního.

Merkur je nejen hračka pro děti, ale také důležitý nástroj pro rozvoj technického cítění a vnímání u mladých lidí. Vy jste se také učil techniku?
Ano, já jsem absolvoval vysokou technickou v Liberci. Pak jsem nastoupil do bývalé Tepny v Náchodě. A tam jsem potom založil speciální učiliště. Postavil jsem ho a hlavně mě naučilo to, že je potřeba především názorná praktická výuka. Protože to je základ kvality procesu vyučování.

Jaromír Kříž a stavebnice Merkur ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Aby to děti pochopily, aby se naučily spolupracovat. Technicky vynalézat a vymýšlet.
Ano. Já bych navázal na Konfucia, který před 2 500 lety konstatoval: "Když uslyšíš, zapomeneš, když to uvidíš, tak si to zapamatuješ. A když si to vyzkoušíš, tak tomu rozumíš." A Jan Amos Komenský pokračoval:" Nejlepší výuka je škola hrou a názornost především." A my dodáváme: "Když si to z Merkuru postavíš, spoustu nových věcí objevíš. Spoustu nových nápadů vymyslíš a potom v konkurenci obstojíš." A když to někde řeknu na konferenci, tak všichni říkají: "Ano, to je pravda. Je to potřeba změnit!"

Stavebnice Merkur ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy dokážete obstát i v konkurenci digitálního světa a počítačů, mobilních telefonů. Vaši vnuci si hrají s jednou hračkou, řídí se to prostřednictvím mobilního telefonu. Jak se to jmenuje, micro:bit?
Ano, micro:bit. Založili jsme nový systém, který nazýváme Mercur education, což je univerzální stavebnicový systém. Je to dnes nejrozšířenější a největší systém na světě. Protože žádná jiná firma nemá tolik věcí, které se dají pomocí Merkuru udělat. Od mechanických záležitostí, od principů, až po tu robotiku. Byli jsme osloveni anglickou firmou a ta rozdala žákům, ve spolupráci s anglickým královstvím micro:bity, což jsou destičky mikropočítače. Ten si napojí na klasický počítat nebo na notebook, naučí se tam programovat. Říkájí, tenhle váš robot, to je něco unikátního. Protože, aby děti jen létaly prstem po tabletu, to není ono. Ony se to musí naučit prakticky využívat. Ten váš systém umožňuje, že se naučí montovat, naučí se to zapojovat elektronicky, naučí se programovat. A potom pochopitelně mohou dělat spoustu dalších věcí. Já jsem jednal s ministrem školství, s několika náměstky ministra školství, s hejtmany, s lidmi, co mají na starosti školství. A všichni říkají: Ano, je to potřeba, protože je kritická situace na trhu práce, kde nejsou odborníci. A ti co vystudovali, tak většinou technice nerozumí. Protože si to nevyzkoušeli. Je potřeba opravdu se této záležitosti věnovat.

02185757.jpeg

Takže v Anglii už vás v tomto směru znají. Teď je potřeba, aby vás poznali i tady.
Tam mě znají. V lednu tam byla světová konference, kde byly prakticky všechny země světa. Požádali mě, aby tam byl ten náš robot poslán. A už jsem dostal informaci, že se strašně líbil, že je to konečně něco reálného.

Podívejme se ještě k vám do muzea Merkuru v Polici nad Metují. Co tam návštěvníci uvidí? Kromě toho obrovského ocelového města. Pořád se rozrůstá?
Ano, ale teď už tam nemáme větší prostor. Tak mohu říci, že teď děláme ty učební pomůcky. Aby se na to připravili učitelé. Aby se motivovali na to, aby na školách dělali tu technickou výuku. Já jsem konkrétně byl na gymnáziu v Náchodě, kde se této problematice věnují. A kraj Vysočina bude dělat ve všech školách kraje soutěž žáků. Aby se opravdu ty věci změnily. A můžu říct, že to má efekt. Aby to mládež zajímalo a Merkur motivoval mladou generaci, aby se to změnilo.

Tak my vám držíme palce, ať se to změní, ať dál motivujete. Ať se Merkuru daří podněcovat v mladých lidech to technické cítění.

Spustit audio

Související