Pražská koňská dráha měla šest tratí a jezdila od půl sedmé ráno do deseti hodin do večera. Postupně ji nahradila tramvaj
Koněspřežné tramvaje v Praze uvedl do provozu belgický podnikatel Eduard Otlet. První trať Otletovy koňky byla slavnostně zprovozněna v září roku 1875.
Trať vedla od právě budovaného Národního divadla do Karlína k Invalidovně, tedy zhruba ve směru dnešní trasy metra B. Byla dlouhá přes 3 a půl kilometru. Tratě postupně přibývaly, linky nebyly číslované, ale rozlišovaly se barevným označením.
Po dokončení celé sítě jich bylo šest. Jezdilo se od půl sedmé ráno do deseti hodin do večera průměrnou rychlostí osm kilometrů za hodinu. Vozy dodávala firma Ringhoffer. Po pěti letech fungování měla koňka už 117 vlečných vozů a 528 koní.
V srpnu 1883 byl zahájen provoz na trati od Národního divadla na Křižovnické náměstí a přes Karlův most na Malostranské náměstí. Do mostovky Karlova mostu byly poprvé v historii zapuštěny koleje a trať tudy vedená byla dvoukolejná.
Poslední spoj koňské tramvaje v Praze vyjel 12. května roku 1905 v 18 hodin z Křižovnického náměstí. Romantickou koňku postupně vytlačila a nahradila tramvaj elektrická.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
