Paroháč se vaří v nejvýše položeném pivovaru ve střední Evropě

Sklepy zabírají stejně velký prostor jako nadzemní část Luční boudy, vybudovali je Němci za druhé světové války. O pivo se stará sládek Daniel Sinaj. Pivo vaří ze čtyř základních surovin – sladu, chmelu, pivovarských kvasnic a vody, která pochází z místní studny. Napájí i pramen Bílého Labe, který ze střechy Krkonoš stéká dolů do Špindlerova Mlýna. Voda je to čistá, měkká a kvalitní jako kojenecká voda.

Začátek pivní éry na Luční boudě

Pivo se vaří nejdříve 7-8 hodin, pak kvasí ve sklepích asi týden a následně ještě pět týdnů dozrává, než se může stáčet. Je to tedy asi měsíc a půl dlouhý proces. Poprvé zde natočili sklenici vlastního piva v pátek 10. srpna 2012, byl u toho i prezident Václav Klaus.

Na začátku na Luční boudě vařili 200 hektolitrů piva ročně, později kapacitu zvýšili na 500 hektolitrů ročně. Vyrobené pivo lze ochutnat také na Labské boudě, kam ji zaváží jako na partnerskou boudu. Byť na ní vidí přes celé Krkonoše, cesta na ni vede Podkrkonoším a je dlouhá asi 60 km. V zimě navíc převoz komplikuje i počasí a sníh. Musí se tak překládat na rolby a skútry.

Pivo inspirované jeleny

Pivo získalo svůj název podle 150členého stáda jelenů, které se pohybuje v okolí Luční boudy. Pivovar vyrábí několik druhů hořkého nápoje. Kromě klasického světlého vaří například polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál.

Sklepy zabírají stejně velký prostor jako nadzemní část Luční boudy, vybudovali je Němci za druhé světové války|foto: Patrik Rozehnal

Pivo se sládkovi panu Sinajovi vaří nejlépe přes zimu, kdy má více klidu na práci. A protože se během zimy nedá zavést velké množství surovin, musí se vše na Luční boudu dostat ještě před prvním přívalem sněhu. S 6,5 tuny sladu, chmele a kvasnic pak musí sládek vydržet až do května dalšího roku, kdy zase sníh sleze.

Na Luční boudě si můžete dokonce zkusit uvařit vlastní várku piva nebo absolvovat prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou.