Pacientům s covidem v nejtěžších stavech pomáhají ECMO přístroje. Na jakém principu fungují?

„Tady je dotykový displej, tady to ukazuje otáčky,“ ukazuje vedoucí lékař multidisciplinární jednotky intenzivní péče Oblastní nemocnice Náchod Miroslav Švábl, když cvičně zapíná zdejší přístroj ECMO, tedy mimotělní membránovou oxygenaci. ECMO není nijak veliké, vysoké je necelý metr a půl a dá se snadno převážet.

8 fotografií

„Je to systém hadic, oxygenátoru a pumpy, který bere od pacienta krev. Ta je nasávána centrifugální pumpou a proháněna filtrem z dutých vláken, kde je z ní odstraněn CO2 a přidán kyslík.“

Plíce se regenerují

Následně takto okysličená krev putuje zpátky do těla pacienta.

Čtěte také

V náchodské nemocnici opět zprovozní zakonzervovaná lůžka. Doufali, že už je nebudou potřebovat

Podle způsobu zapojení dokáže ECMO přístroj nahradit funkci srdce i plic. „Díky tomuto systému hadic a vysoce preciznímu filtru dochází k tomu, že je to zmenšenina mimotělního oběhu, který je znám řadu let. Mimotělní oběhy ale zabíraly celý pokoj, toto je unikátní svou miniaturizací. ECMO navíc lékaři ovládají velmi snadno.“

ECMO je určeno pro pacienty v nejhorším stavu, kterým už umělá plicní ventilace nepomáhá. „Plíce jsou velmi jemný orgán, který má výbornou regenerační schopnost. Právě díky tomu ECMO tak skvěle funguje. Když plicím dáte čas, aby se zotavily, tak jsou schopné se zahojit.“

Invazivní metoda

ECMO je nicméně velice invazivní metoda. Často je to jakousi poslední možností, která pacientům s covidem může zachránit život. „Vyžaduje to speciální kanylaci a speciální přístup personálu, není to rutinní záležitost,“ doplňuje primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení náchodské nemocnice Petr Štěpánek.

Právě v souvislosti se současnou epidemií jsou ECMO přístroje víc rozšířené i mimo specializovaná pracoviště.