Ochranáři v Broumovském výběžku mapují zabezpečení hospodářských zvířat proti útokům vlků

1. prosinec 2020 10:40

Vlci v Česku budí emoce. Slyšet je o nich hlavně ve chvíli, kdy některému z chovatelů napadnou jeho zvířata. Zatímco část farmářů chce počty vlků regulovat, jejich odpůrci tvrdí, že si stačí stáda lépe zabezpečit. Jsou skutečně ohrady v tak špatném stavu? Právě to teď ochranáři zjišťují v jedné z nejvíc postižených oblastí, v Broumovském výběžku.   

„Jsme u ohradníku pod Ostaší, kde se momentálně pasou ovce. Jsou v mlze, takže je není vidět."
Tomáš Krajča má na sobě nepromokavou bundu a vysoké boty, nohavice mu před navlhnutím chrání speciální návleky. Je tak připravený na celodenní pobyt v přírodě.

Čtěte také

Z batohu právě vytahuje jednu z nezbytných pomůcek.
„Vezmu si metr."

Už tři týdny prochází oblasti, kde vlci v minulých letech způsobili farmářům milionové škody. Hledá místa, kudy se šelmy mohou na pastviny snadno dostat.

„Výška plotu sto deset centimetrů, je tu i reflexní pruh, kterým ohrada dosahuje až sto patnáct centimetrů. Je to celkem bytelný plot s plastovými sloupky, fošnami a uzlíkovým pletivem," popisuje zabezpečení pastviny.

U země jsou navíc další prkna, která brání snadnému podhrabání.
„Takže tady to vypadá, že by to mělo být dobře chráněné."

Čtěte také

Jenže to už neplatí o několik stovek metrů dál. V místě, kde ohrada přímo navazuje na les. Podle ochranářů tedy ideální místo pro útok vlčí smečky.
„Je tady nerovný terén, takže najednou se plot úplně všude nedotýká země a tím pádem vznikají velké mezery, kudy se vlk může protáhnout."

Stačí prý patnácticentimetrová mezera. V tomhle případě by prý pomohlo, kdyby kousek nad zemí vedl drát s elektřinou, vlka by to podle Tomáše Krajči odradilo.
„Protože ví, že tady ho to bolí."

Čtěte také

Problematických míst našel spoustu. V některých případech jde prý o jasnou nedbalost majitele.
„Přes devadesát procent pastvin, které jsem prošel, mělo nějaký problém."

Zákon přitom hovoří jasně. Stát škody nevyplácí pouze v případě, že hospodářská zvířata nejsou chráněná vůbec.

„Bohužel zákon je v tomto velmi benevolentní a příliš nemotivuje chovatele k tomu, aby svá zvířata lépe zabezpečovali," myslí si Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.

Změnit by to mohla novela zákona, která se připravuje. Do té doby chtějí ochranáři s majiteli problémových ohrad jednat a na slabá místa je upozornit.

Spustit audio

Související